V sadech nedaleko Mostu rostou v biokvalitě hrušky, švestky, třešně, višně, jabloně, mirabelky, vinná réva a meruňky a pod nimi se pasou ovce. Právě odtud pocházejí extradžemy i mošty s dlouhou trvanlivostí. Pro toho, kdo zná Mostecko jen jako průmyslový kraj, to může znít neuvěřitelně. Ale náš příběh teprve začíná.

Jiří Syrovátka má v rodinném statku v Chrámcích také klasický lihovar, kde topí dřevem. V kotlech a trubkách z mědi vyrábí tradiční metodou z vlastního ovoce exkluzivní odrůdové pálenky. „Jsou součástí naší ovocnářské produkce, ale pro celý statek jsou nejlepší vizitkou, protože se jedná o velmi výjimečnou výrobu,“ říká Syrovátka, jehož práci znají i v cizině.

Byl to on, koho loni oslovili zástupci pivovaru Bernard z Humpolce na Vysočině. Zámecké sady Chrámce se tak staly základnou i pro experimenty s pivem a vyklubal se z toho úspěšný projekt. Po náročných zkouškách vznikla Pivní pálenka Bernard, která pronikla mezi nejprodávanější destiláty. Letos získala ve Velké Británii v mezinárodní soutěži London Spirits Competition stříbrnou medaili.

Řezbář z Brandova Václav Ciller a jeho svět dřeva.
Vozil uhlí ze starého Mostu. Pak začal v tichu hor dělat radost ze dřeva

Pro pivovar je Jiří Syrovátka mistr. „Vzhledem k úsilí, které jsme tomu věnovali, jsem byl přesvědčen, že pivovice bude ojedinělá. Z našeho lihovaru neodejde nic, co bychom si sami nekoupili. Takový úspěch na velmi prestižní soutěži jsem ale nečekal. Je to fantastická záležitost,“ svěří se chrámecký expert na pálenky.

Na počátku byl podle něj jeden telefonát. Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard mu loni v zimě pochválil ovocné pálenky a požádal ho, zda by mohl otestovat, jak by se v chrámeckém lihovaru chovalo čerstvé pivo. Jiří Syrovátka souhlasil, i když pro testy nebylo snadné najít volný termín. Sezona v lihovaru je totiž dlouhá, pracuje se v zimě i na jaře, pak se pálí letní ovoce a na podzim se přechází na slivovici a hruškovici.

Experiment začal se stovkami litrů piva, které by se běžně pilo v restauracích a hospodách, nebo se dalo koupit v obchodu. Otázek byla spousta jako v alchymistické dílně: Jak má ideální pivovice vonět a chutnat? Jak se budou edice lišit? Pomůže kombinace různých druhů piv? „Zpočátku to bylo trochu dramatické, protože než pivo zahřejete a destilujete, musíte ho připravit tak, aby nepěnilo a neobsahovalo oxid uhličitý, který tam samozřejmě být nesmí. Vychytat tento technologický proces bylo docela náročné,“ líčí začátky pokusu chrámecký pivopalník.

Lukáš Koranda
Muzikant Lukáš Koranda: Psaním textů pro Olympic si plním sen

Podle Stanislava Bernarda byla první edice skvělá, ale letošní ročník je ještě lepší. „Už je to vychytané,“ tvrdí. Podle něj je zajímavé, že pivovice zvláštním způsobem zraje a její hodnota v internetových aukcích stoupá. Už byla vydražena za desetinásobek původní prodejní ceny.

Vyrábět z piva pálenku je v Čechách i v cizině okrajová záležitost. Podle odborníků to vždy byla spíše znouzectnost historicky spojená s pálením neprodaného piva, aby nepřišlo nazmar. Pohárek pivovice se pak dával v hospodách jako přivítací či rozlučkový drink.

Bernard chtěl v Chrámcích pivovici povýšit mezi elitní destiláty. Kapacita lihovaru je při intenzivní měsíční práci jeden kamion s pivem, což je celkem 360 sudů. Pivovar novou pálenku poprvé uvedl na trh loni v září a od té doby se každá nová edice vyprodala během několika dní. „To nikdo nečekal,“ říká Jiří Syrovátka, který je při destilaci v lihovaru vždy sám. Díky svému receptu zbavil nápoj neduhů, kterými pivní pálenky obvykle trpí, jako je třeba nepříjemná hořkost, a dodal mu jemnost a vůni sladu.

Spolupráce s pivovarem je limitovaná potřebami Zámeckých sadů Chrámce, které v lihovaru zpracovávají hlavně své ovoce. Na pivní pálenku je proto prostor jen několikrát do roka. To je důvod, proč není nápoj ve stálé nabídce. K dostání je ve značkových prodejnách pivovaru a ve vybraných e-shopech.

Zámecké sady Chrámce

Rodinná farma s ekologicky šetrným provozem sídlí v areálu venkovského zámečku v Chrámcích u Mostu v Chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Usedlost získali v restituci v roce 1993 prarodiče Jiřího Syrovátky. Lihovar pomáhá s využitím ovoce ze sadů u rozloze 95 hektarů. Jiří Syrovátka se naučil vyrábět destiláty svépomocí, metodou pokus-omyl. „Chce to mít dobré suroviny, trochu té lásky k práci a pít s mírou. Ochutnávání není až tak důležité. Největší zaujetí musíme mít pro vůni, ta je základ,“ vysvětluje. Kromě ovocnářství, lihovarnictví a chovu ovcí jsou rodiče Jiřího Syrovátky členy sdružení pro záchranu kaple sv. Víta v Sinutci a v rámci obnovení tradic spolupořádají v dubnu procesí sv. Marka. Tak vracejí krajině to, co si berou, respektive od ní dostávají.