Jelikož je zájem nemocnic o zdravotní klany veliký, navštěvují všechny velké a většinu menších nemocnic v ČR. Je však nutné najít kvalitní lidi - mladé herce s vysokým stupněm empatie, se schopností rychle zhodnotit situaci a s improvizačními dovednostmi. Jde o velmi propracovaný a náročný proces, na jehož konci není nic krásnějšího než dětský úsměv, který je pro klauny velkou odměnou. Více informací o sdružení najdete na stránkách www.zdravotni-klaun.cz.

Jedni z úspěšných zdravotních klaunů v Ústeckém kraji jsou herci Městského divadla v Mostě (MDM) a Divadla rozmanitostí. Jsou jimi František Nedbal, Radim Madeja a Tereza Lišková. Ti navštěvují nemocnici v Chomutově a Ústí nad Labem.

Více si přečtěte v rozhovoru s Garym Edwardsem i s Radimem Madejou. Rozhovor poskytla Deníku Ivana Bonaventurová, tisková mluvčí v mosteckém divadle.

Jak těžké bylo u nás začínat?
Na začátku bylo nejdůležitější hovořit na konferencích a šířit myšlenku humoru ve zdravotnictví. Jednalo se zde o nový koncept, ale musím říct, že téměř každý, koho jsem s tímto nápadem seznámil, byl otevřený a ochotný dát mu šanci.

V Ústeckém kraji navštěvují zdravotní klauni nemocnice v Chomutově, nebo Ústí nad Labem. Kdy se chystáte například do Mostu?
Ano , máte pravdu. V Ústeckém regionu „ordinují“ naši specialisté doktor Štětka, doktor Cecil Krkavec, sestra Filoména von Šmytec a doktor Hubert Horký. Rádi bychom navštěvovali také nemocnici v Mostě. Soustavně hledáme v tomto regionu schopné klauny.

V mosteckém Divadle rozmanitostí jste při posledním konkurzu nikoho nenašel?
Našli jsme několik potenciálních zdravotních klaunů. Ti budou pozváni na třídenní workshop, který je zároveň i dalším konkurzem. Během toho máme šanci kandidáty lépe posoudit. (Konkurz úspěšně absolvovala herečka MDM Martina Šimíčková pozn.red.)

Konkurzy pořádáte po celé republice. Je o ně velký zájem?
V minulém roce jsme pořádali hodně konkurzů, získali velice šikovné lidi a také jsme hodně rozšířili zdravotní klauniády. Podařilo se mi získat velice kvalitní lidi.
V současné době navštěvuje 65 zdravotních klaunů téměř 70.000 nemocných pacientů ročně.

Zdravotní klauny jste zaváděl v USA i mnoha zemích Evropy. Jak hodnotíte český přístup?
Podle mých zkušeností z celého světa je Zdravotní klaun v České republice z uměleckého a administrativního hlediska nejen jeden z největších, ale i jeden z nejlepších podobně existujících projektů.

Zdravotní klaun musí být jakýsi mobilní psycholog a okamžitě reagovat na konkrétní situace. Nasadit červený nos nestačí…
Přístup je velice individuální, něco jiného potřebuje pacient po operaci, něco jiného „puberťák“, něco jiného dětský onkologický pacient. Zdravotní klauni jsou vlastně legrační lékaři, nemají make-up, ale naopak mají bílé lékařské pláště.
Vždy než klaun vstoupí na pokoj, tak zaťuká a zeptá se, jestli smí dál. To je pro dítě v nemocnici velká změna. Může se samo rozhodnout, jestli nás přijme. Každé dítě se chce smát. Výsledkem klauniády nemusí být rozesmáté dítě, ale někdy poznáte tu změnu nálady jen na očích, na letmém úsměvu. Důležité je, přinést na pokoj nové téma, které se netýká zdravotního stavu pacienta.

Bez finanční podpory by zdravotní klauni nemohli existovat. Jaký je zájem ze strany sponzorů?
V současné době většinu projektu podporují hlavně individuální dárci, částečně firmy. Z toho mám radost, protože je vidět, že si sdružení vybudovalo velké sympatie obyčejných lidí. Vážím si každého příspěvku, který nám lidi pošlou na účet. Když budeme mít trvalou podporu i nadále, bude dětský smích trvale slyšet z nemocničních pokojů.

Je Váš vypracovaný kontrolní systém dalšího vývoje zdravotních klaunů hodně přísný?
Příprava zdravotního klauna je základem jeho profesionálního výkonu na dětských lůžkových odděleních. Po castingu následuje odborné tříměsíční zaškolení. Pokud je člověk připraven, absolvuje zdravotní klauniády jako 3. klaun ke dvojici zkušenějších klaunů. Poté začne navštěvovat dětské pacienty s druhým, zkušenějším klaunem. V průběhu celého roku probíhají další workshopy se zkušenými uměleckými lektory, ale i lékaři a zdravotními sestrami.

Jaká je úspěšnost Vašich klauniád?
Zpětná vazba nejen o dětí, jejich rodičů, ale i zdravotnického personálů a lékařů je pro nás velice důležitá. Bylo dokázáno, že pravidelné zdravotní klauniády snižují například adaptační období, zvyšují psychický stav nebo snižují strach z lékařských zákroků. A to vše pomáhá v uzdravení.

Na bezprostřední pocity přímo z praxe jsme se zeptali herce MDM a zdravotního klauna Radima Madeji:
Jak se cítíte v rolích zdravotních klaunů?
Je to úplně něco nového a nesmírně obohacujícího. Ať to zní sebepatetičtěji, je to tak. Srovná Vás to do latě a utřídí ve vnímání těch pravých hodnot. A navíc vidíte okamžitou odezvu a cítíte, že děláte něco, co má smysl. A to je skvělý.

Co vás překvapilo během konkurzu?
Během mého konkurzu mě nepřekvapilo nic, protože já jsem ještě absolvoval klasický casting. Ale při výběru novějších klaunů mě příjemně překvapilo, že je konkurz koncipován jako workshop. To znamená, že i když nejste vybrán, máte příležitost účastnit se zajímavé umělecké dílny, něco nového se dozvědět a naučit.

Jak jste přijímáni v nemocnicích Ústeckého kraje?
My zatím chodíme do nemocnice v Ústí a v Chomutově. A v obou případech to funguje úžasně. Jak u dětí a jejich návštěv, tak u samotného zdravotního personálu. Je příjemné cítit, že se na Vás někde těší.

Ivana Bonaventurová, Karolína Grzybowská