Vybaví se vám váš první swingový koncert v životě?
Pro mne bylo prvním velkým zážitkem zahrát si na zkoušce Orchestru Gustava Broma pod vedením pana kapelníka Broma. Bylo to v roce 1994. Tehdy mne tam vzal trumpetista a v té době můj učitel jazzové trumpety na brněnské konzervatoři Jaromír Hnilička. Myslím si, že to ve mně vyvolalo velké emoce a touhu hrát v big bandu.

Už pět let s Dykem

Kdo přišel s nápadem, abyste hráli s Vojtěchem Dykem? On, nebo Vy? A jak vypadalo vaše první vzájemné „oťukávání"?
Všechno je správně a tím se řídím. To, že spolu už pět let hrajeme, se mělo stát a stalo se. Na tuto otázku už jsem opravdu odpovídal stokrát a už se mi znova nechce.

Na co ze společné práce jste dnes nejvíc pyšný? Co vás čeká?
Jsem pyšný na celý tým a všechno, co se nám povedlo. Nejde dost dobře říct, na co víc a na co míň. Baví nás to spolu a těšíme se na každý nový koncert a nové výzvy.

Viděl jste někdy koncert skupiny Nightwork? Ukázalo vám to možnosti Vojty Dyka živě?
Viděl a slyšel. Myslím si, že se Vojta rozhodl správně, když se posunul od tohoto show bandu dál a jiným směrem.

Turné s Vojtou je prima, ale jen jednou za čas. Čekají big band i plesy, zábavy a zahraničí?
Taneční zábavy nehrajeme vůbec. Plesy sem tam ano, ale snažíme se hrát především koncerty. Zahraničí je náš další cíl a intenzívně na něm pracujeme.

Do koncertního repertoáru pro show s Dykem vám přibývají písničky, jiné zase musí pryč…
Díky Bohu za to. To je přece přirozené…

Zbavujete se tak těch, které tak dobře na lidi nefungovaly? Ve kterých jste se „trochu spletli"?
Program se přirozeně mění. Snažíme se teď pracovat především na vlastních skladbách. Něco se líbí víc, něco míň. To je normální, ale plést se snažíme co nejmíň.

Tanečníky vítáme

Vaše hudba umí strhnout, lze na vašich koncertech i tančit?
Tanečnice a tanečníci jsou vítáni. Máme to rádi, když nám na koncertech tančí.

Poprvé jsem slyšel swingovou verzi hitu Smell Like Teen Spirit od Nirvany na koncertě Karla Gotta od Josefa Vágnera. Dostala mě, máte „stejné" aranžmá?
Nevím, jaké má aranžmá Karel Gott. My jsme hráli aranžmá od Paula Anky. Teď už to skoro nehrajeme. Procházíme přirozeným vývojem, skladby se každý rok mění.

Čím to je, že tato Cobainova píseň dobře funguje i jako swing? Napsal prostě dobrou písničku?
Je to především tím, že ji všichni znají. Potom je potřeba dobrý aranžér a úspěch je zaručený.

Jak se hodí vedle sebe hity od Franka Sinatry a autorské písně od Ondřeje Brouska? Co mají společného, čím se zásadně liší?
Pokud se vám skladba líbí, hrajete ji s láskou a sedí vám do konceptu, tak je úplně jedno, od koho je.

Viděl jste pražskou swingovou show Robbieho Williamse? Je dost na efekt, kabaret a cirkus, ale i dobrá muzika a škola, ne?
Na koncertě jsme se byli s Vojtou mrknout, bylo to skvělé. Robbie sice neměl svůj den, ale celkový dojem byl na jedničku. Myslím, že kdybychom měli možnost pracovat s takovým rozpočtem, tak bychom se taky dokázali vyhrát.

Ondřej Havelka staví na profesionálním výkonu i na nostalgii po časech, které jsme nikdy nezažili. Jste Vy i kapela nostalgičtí?
Snažíme se užít si každý koncert, jakoby to bylo poprvé a nikdy před tím jsme to ještě nezažili. Docela dobře se nám to daří. Profesionální výkon je samozřejmostí a tak se k tomu všichni stavíme. Díváme se dopředu a nevracíme se zpět. Na nostalgii je ještě čas.

Umí vás Vojtěch na pódiu překvapit, zaskočit? A Vy jeho?
Jéjda. Neustále (smích).

Je vaše show jen pánská jízda, či se můžeme těšit i na slečny?
Přivezeme tři vokalistky.

Výzvy nás posouvají

Kvalitní swing s tradicí se u nás vidí málo, Glenn Miller Orchestra je spíš výjimkou a Caro Emerald je nejen v Evropě špičkou. Uměl byste si představit zmodernizování B-Side Bandu po jejím vzoru, s dýdžejem?
Pokud má nápad hlavu a patu, tak se nebráníme ničemu. Každá nová výzva vás posouvá dál.

Jak moc je pro vás swingový koncert big bandu divadlem, show? Dá se i v tom stále vymýšlet něco nového? Co pro sever Čech slíbíte?
Dívat se na 19 chlapů, jak hrají, je už velmi slušné divadlo. Vymýšlet něco nového je přeci motor a to máme rádi. Slíbím vám skvělý zážitek, na který nějaký čas a někdo třeba i nikdy nezapomene.

Mám rád amerického swingového šprýmaře Richarda Cheese. Vyhovuje vám jeho humor, pojetí jeho coververzí? A třeba může i inspirovat?
Je vynikající. Baví mě.

Co má říci o vaší muzice i show název B-Side Band? Není to svým způsobem obdoba jména kapely No Name? A nedokazuje to, že skvělá kapela může mít jakékoli jméno, a stejně zaujme? Ale ne naopak?
Pod naším názvem si můžete představit například snahu o nové pojetí show big bandu. Snahu se žánrově nesvázat. Prostě jinou chcete-li druhou tvář big bandové muziky.