Na rozdíl od již dříve vydaných supraphonských audioknih Svěrákových (příběh „Ta se ti tatínku povedla" a veselá i dojemná audiokniha „Nové povídky Zdeňka Svěráka") nečte autor vše sám. Účinkují zde herci zvučných jmen Josef Kemr, Ljuba Hermanová, Jaroslav Satoranský, Jiří Langmajer, Boris Rösner… Někteří již bohužel nejsou mezi námi, 4CD je tak i vzpomínkou na velké osobnosti.

Komplet tvoří pohádky Tři auta, Krápník a Františka, Kolo se zlatými ráfky a Radovanovy radovánky. V té první je autům na ulici zima, tak vyrazí na výlet. „Zní zde hlasy Ljuby Hermanové, Eduarda Kohouta a Ladislava Trojana," prozradil Vladan Drvota ze Supraphonu s tím, že skvělé herecké výkony Josefa Kemra, Ilji Racka a Jaroslava Satoranského zdobí pohádku Krápník a Františka. V nahrávce pohádky Kolo se zlatými ráfky, té o divném království, kde se nesmí mluvit nahlas a kdo neposlechne, musí zpívat lidové písničky v kobkách v podzámčí, zní Boris Rösner, Karel Heřmánek, Jiří Langmajer, Jaroslava Adamová a Eva Horká. „Dříve se jmenovala Tiché šlapací království a v Československém rozhlase ji po roce 1968 smazali jako nežádoucí. Nová verze vznikla o 20 let později, v roce 1991 vyšla na LP desce," uvedl Drvota.

A Radovanovy radovánky, známé z Večerníčku od Luďka Soboty? „Jsou o optimistickém zahradnickém synkovi Bohouškovi, který se ze všeho raduje a tak mu říkají Radovan. Stejně jako všechny Svěrákovy pohádky, patří k těm, jejichž humor milují děti i jejich rodiče. Pro audioknihu Radovanovy radovánky načetl sám autor," dodal Drvota.

Pane Svěráku, prozraďte proč jste začal psát pohádky?
V 60. letech, kdy televize ještě nekralovala tak neúprosně jako dnes, jsem zatoužil napsat nedělní rozhlasovou pohádku. To nebyl malý cíl. Pohádky tehdy na rozhlasu po drátě i bez drátu poslouchal celý národ, děti i dospělí.

Jaké pohádky máte rád vy sám?
Jako dítě jsem měl rád české národní pohádky posbírané a vyprávěné Erbenem a Němcovou. Potom jsem si zamiloval způsob, jakým je psal Karel Čapek. Každou neděli mě přikovaly k rádiu pohádky rozhlasové.

Musí mít pohádka dobrý konec?
Jsou vypravěči, kteří končí do smutna. Já od pohádky očekávám, že mě odmění vítězstvím dobra nad zlem, už proto, že se nám líp usíná a že v životě se toho dočkáváme tak zřídka.

Bývaly prvními čtenáři vaše děti a dnes jsou to vnuci?
Děti a vnoučata byly pro mě hlavně inspirací a návodem jak psát, aby je to napínalo, bavilo či rozesmálo. Čtení z vlastní knížky vlastnímu potomkovi byl pro mě vždycky svátek a napínavá akce, protože dítě, jak víte, vypravěče nešetří. Když je upovídaný, dává mu velice zřetelně najevo, že se nudí.