Anton Pavlovič Čechov bývá řazen mezi největší světové spisovatele a je jedním z posledních velkých autorů "starého-carského" Ruska. Když v roce 1904 umíral, patrně ho ani ve snu nenapadlo, co jeho zemi čeká – první světová válka, revoluce, občanská válka, druhá světová válka, bolševici. Boris Pasternak v Doktoru Živagovi napsal, že Rusko se stalo ve 20. století "ďáblovou laboratoří".
Svět Čechovových her je jiný. Jeho hrdinové reprezentují zjemnělou atmosféru konce 19. století, tzv. fin de siècle. V jejich náladách, radostech, strastech, touhách i snech žije duch předrevoluční ruské inteligence. Čechova dnes chápeme jako jednoho z prvních, kterým se podařilo zachytit existenciální krizi moderního (item postmoderního) člověka.

Na rozdíl od bohatého prozaického díla, Čechovovo dramatické dědictví je objemem skromnější. To však nemá souvislost s jeho významem. Čechov jako by do těch několika her koncentroval všechen svůj talent pro zachycení čehosi tajemného a ryzího v lidských vztazích.

Nejinak je tomu ve Třech sestrách. Sourozenci Prozorovovi, tři sestry a bratr, žijí ve velkém domě po rodičích. Děj hry je jaksi neurčitý, čas plyne, v domě se slaví, pak vypukne požár, ale je uhašen, hosté spolu hovoří – vůbec se tu hodně mluví, ale ještě více se toho neříká, nálada je místy radostná, jindy posmutnělá a vlastně se nic moc neděje; tedy zdánlivě. Čechov totiž nenápadně rozehrává dokonalou studii lidských vztahů a lidského nitra, ukazuje postavy uvězněné v neplodném vzpomínání na dětství a sněním o budoucnosti (do Moskvy!), až groteskně neschopné žít vlastní život v přítomnosti.

Je známo, že Čechov své pozdní hry považoval za komedie, ba dokonce za vaudevilly. V dopise příteli napsal: "Vy tedy říkáte, že na mých hrách jste plakal. Nejste sám. Já jsem chtěl něco jiného. Chtěl jsem lidem říct: Podívejte se na sebe, podívejte, jak všichni mrzce a smutně žijete! Nejdůležitější je, aby to lidé pochopili, a když to pochopí, okamžitě si vytvoří jiný, lepší život… Nad čím je tu potřeba plakat?"

Jsou Tři sestry komedie nebo tragédie? Je Čechovovo dílo nadčasové? Je Čechov opravdu "herecký" dramatik? Přijďte se přesvědčit. Premiéra se uskuteční 6. listopadu v 19. 30 hodin na Velké scéně. V režii Pavla Kheka (v mosteckém divadle režíroval Přelet nad kukaččím hnízdem) uvidíte Karolínu Herzinovou, Lilian S. Fischerovou, Veroniku Týcovou, Zitu Benešovou, Víta Herzinu, Jiřího Krause, Jana Beneše, Jakuba Koudelu, Jakuba Dostála, Otto Lišku, Williama Valeriána, Matyáše Procházku, Bohuslava Patzelta a Reginu Razovovou.

Michal Pětík

(autor textu je dramaturgem Městského divadla v Mostě)

ANTON PAVLOVIČ ČECHOV

TŘI SESTRY
režie: Pavel Khek
dramaturgie: Michal Pětík
scéna: Michal Syrový
kostýmy: Agniezska Pátá-Oldak
hudba: Vladimír Nejedlý

OSOBY A OBSAZENÍ
PROZOROV, Andrej Sergejevič Vít H e r z i n a
NATÁLIE Ivanovna, jeho snoubenka, později manželka Lilian S. F i s ch e r o v á
OLGA, Andrejova sestra Veronika T ý c o v á
MÁŠA, Andrejova sestra Zita B e n e š o v á
IRINA, Andrejova sestra Karolína H e r z i n o v á
KULYGIN, Fjodor Iljič, gymnaziální profesor, Mášin manžel Jiří K r a u s
VERŠININ, Alexandr Ignaťjevič, podplukovník, velitel baterie Jan B e n e š
TUZENBACH, Nikolaj Lvovič, baron, poručík Jakub K o u d e l a
SOLENÝ, Vasilij Vasiljevič, štábní kapitán Jakub D o s t á l
ČEBUTYKIN, Ivan Romanovič, vojenský lékař Otto L i š k a
FEDOTÍK, Alexej Petrovič, podporučík William V a l e r i á n
RODE, Vladimír Karlovič, podporučík Matyáš P r o ch á z k a
FERAPONT, sluha krajské správy Bohuslav P a t z e l t
ANFISA, chůva Regina R a z o v o v á

Představení řídí Jana PIN
Text sleduje Anna HRODKOVÁ

premiéra / 6. listopadu 2015 na Velké scéně