Ve městě včera vrcholily Valdštejnské slavnosti, nostalgická vzpomínka na feudály, kteří před třemi sty lety udělali z nenápadného Litvínova velmi bohaté a prosperující město vyrábějící sukno pro habsburskou monarchii.

Valdštejnové v podání herců Docela velkého divadla přijeli v kočárech od Citadely doprovázeni ozbrojenou gardou, kapelami, mažoretkami a tisícovkou poddaných. Zbylý lid jim mával u zámku na pozdrav. Hraběnka Eleonora rozhazovala po cestě čokoládové zlaťáky a Jan Josef Valdštejn se chystal na projev v parku. Ten se stal velkou arénou, kde se baví, jí a pije spousta lidí pozorující vystoupení umělců. „Stojí to za to," tvrdí v mumraji Eduard Beneš starší.

„Ze všech slavností, které znám, je tahle nejlepší. Je tu hodně koní a rytířů," říká desetiletá Kateřina Pavla Jermakovová, která přijela s maminkou z Mostu.

„Vím, že doba není veselá, ale když vidím tolik šikovných řemeslníků a usměvavých lidí, nebude tak zle," zdraví lid hrabě. Jeho žena, která se stále učí česky, dává najevo svůj soucit. „My vzali na sebe starý šaty, aby vy věděli, že i nám je těžko," sděluje hraběnka publiku.

Kostýmy pro herce si město jako loni půjčilo z filmového studia Barrandov. Snahou pořadatele je, aby show co nejvíce připomínala éru kolem roku 1732, kdy vznikl Valdštejnský zámek. „Zachováváme dobový ráz. Je to tradice," vysvětluje Dagmar Wohanková, která má slavnosti na starosti. Podle ní je důležité, že slavnosti pomáhají k setkávání lidí, kteří by se celý rok neviděli. Do města přijíždějí 1. května třeba odstěhovaní rodáci, studující vysokoškoláci, v parku a na koncertech se scházejí známí i celé rodiny. „Tak by to mělo být," dodává Wohanková.

I když počasí přálo, ne všichni byli zcela spokojeni. „Chodím sem už od pěti let. Dříve to bývalo lepší a program zábavnější," sdělila třiadvacetiletá Veronika Tomišková. Chyběly jí atrakce pro mládež a uvítala by více kapel. Ocenila ale dostatek stánků. Trh byl i na náměstí.