Rozhovor jsme udělali s Jiřím Krausem, který ztvárňuje postavu stydlína Dava Bukatinskyho, a Lukášem Rousem, který představuje Jerryho Lukowskiho, otce, který zůstane sám se synem.

Soucítíte se svou postavou?
Jiří: Ano, velmi mu rozumím.
Lukáš: Já jsem věděl, o jakou roli jde, protože ten muzikál jsem už viděl v Liberci. Takže myslím, že v tom problém nemám, ani v tom, že postava toho Jerryho je o něco starší a já sám děti nemám, a tady vlastně v muzikálu mám syna. S tím problém nebyl.
Spíš, co se týče choreografických čísel a těch pěveckých, tak tam pochopitelně nějaká rezerva byla a myslím si, že ještě pořád je, a je na tom stále co dělat. Ještě, že tu máme šikovnou choreografku Lindu Stránskou a Tomáše Alferiho, který se nám dost věnuje, takže to je takový přínos pro nás. Pořád se na tom dá ještě pracovat a reprízu od reprízy podle mě to bude ještě kvalitnější.

Jak byste vy osobně řešil tu těžkou životní situaci?
Jiří: Asi ne tak jako oni. Já bych se pokusil o nějakou svoji činnost jinou, ale striptýzem bych to rozhodně neřešil.
Lukáš: Opravdu nevím, s takovou situací jsem se ještě nesetkal, ale kdybych se do ní dostal, tak bych ji řešil, myslím si, podobným způsobem. Ne v tom slova smylu, že bych šel do striptýzu, abych vydělal peníze, ale snažil bych se plnou silou nějakého svého duševního citu ho tomu klukovi projevit a dát znát natolik, abych o něj nepřišel.

Jak vnímáte to, že se při muzikálu svlékáte?
Jiří: Do teď jsem se nikde nesvlékal, ale hlavně ani při těch zkouškách jsem se úplně nesvlékl. Takže pořád to je v rovině teorie. Na generálkách se ale budeme muset svléknout. My to pořád zkoušíme v trenýrkách, zatím to je dobré a po zkouškách uvidíme.
Lukáš: Tak pochopitelně to bylo ze začátku, myslím nejenom pro mě, zvláštní. Člověk má nějaký přirozený stud a když přišla zkouška, v tu chvíli, když jsme věděli, že se budeme muset svléknout, to nebylo úplně přirozené a mně blízké. Nejsem zas takový exhibicionista, abych musel běhat po jevišti nahatý. Ale postupem času si myslím, že ty zábrany se nějak ztrácejí a že už se pohybujeme tak volně v trenkách. Například Jirka Kraus tady chodí třeba do klubu na obědy už v trenclích a skoro v tangách, takže si myslím, že dochází k uvolněnosti a nevázanosti. (smích)

Co myslíte, budou vám teď chodit nabídky na striptýz?
Jiří: No, já jsem dostal jednu nabídku pro travesti show po premiéře Sugar, tak uvidíme, jestli přijdou nějaké nabídky, třeba od ocelářů.
Lukáš: To doufám, že ne (smích). Myslím, že asi ne, vzhledem k tomu, že tady už striptýzová mostecká úderka tak trochu je.

Jsou nějaké perličky ze zkoušek?
Jiří: Já jsem se připravoval na svou roli tak, že jsem přibral na 90 kilo, a zkoušení a choreografie zapříčinily, že jsem o šest kilo zase dole.
Pan režisér Balaš chce, abych byl tlustý, tak ještě že umím pracovat s břichem – vypouštět vzduch, vyfukovat. Takže ve scéně, kdy jsem jenom v trenýrkách, tak jako vyfukuju a nafukuju břicho a snažím se být tlustý aspoň opticky.
Lukáš: Pořád ještě máme problém se svlékáním, třeba kalhotek, co máme na sobě. Jsou na suché zipy a musíme přesně vědět, kam sáhnout, aby se nám to odepilo v tom správném místě a abychom si třeba tanga nezařízli do zadku.(smích) Asi třeba takové perličky mohu prozradit, jinak zkoušky probíhají tak, jak by měly.