Tři koncepční alba za sebou, to není pro Olympic nic nového. I jeho nejslavnější alba z 80. let, koncepční desky „Prázdniny na Zemi", „Ulice" a „Laboratoř", vyšly za sebou.

Tři koncepční alba

První dvě daly světu pěknou porci hitů, třetí je „spíš do počtu". Ale to je věc názoru, vkusu. A kapela toho chytře využila pro „Trilogy Tour" (DVD, 2006, na ČSFd.cz 81 %). Teď se Olympic k vydání tří koncepčních alb za sebou vrací. Do uzavření „souHVĚZDNÉ trilogie" zbývá 1 deska. V říjnu 2013 vydal Supraphon album„Souhvězdí šílenců", před měsícem CD„Souhvězdí drsňáků". A dál hraje živě, je na „Permanentním tour". Jen jsou koncerty v Čechách, na Moravě a na Slovensku ve znamení Souhvězdí drsňáků.

Olympic (Petr Janda - kytara a zpěv, Milan Broum - baskytara a sbory, Jiří Valenta - klávesy a Martin Vajgl j. h. - bicí a sbory) nezahálí. Jeho tradiční pražská Lucerna (5. prosince) je téměř vyprodaná, na koncertě se odehraje křest vinylové verze nového alba Olympiku. Můžeme hádat, které z písní z nové desky kapela na koncertech zahraje vedle trvalek.

Ale pojďme se na „Souhvězdí drsňáků" podívat blíž. Titulní píseň „Souhvězdí drsňáků", společné dílko Petra Jandy (hudba) a Karla Šípa (text), je jako klip na webech ustecky.denik.cz a také na YouTube.

Koho holky nechtějí

Třináctka (počet skladeb) může být číslem nešťastným, ale úvod „Mám radost ze života" je krátká jen zpívaná věc, předehra k písni „Leguán". Zatímco v Radosti ze života Petr popisuje, jak rád slečny okukuje, v Leguánovi už si stěžuje, že ho dívky přehlížejí. „Asi jsem průhlednej," teskní. Ale láska ho podrží nad vodou. Song je tvrdší. První důkaz zde, že Olympic přitvrdil.

„Lacinej muzikál a blbej seriál, prokletej internet," zpívá Janda a nikomu tak nic nedá zadarmo v textu metalisty Vlasty Henycha. V písničce „Kámen, co se valí" připomíná Petr (text Pavel Chrastina, spoluzakladatel Olympic) kapelu Rolling Stones. Slyšíme tu věčnou pravdu „Jen kámen co se valí, mech na sebe nenachytá." Písnička je to lehce přitvrzená s rockovým kytarovým sólem, kapele se povedl příjemně nostalgický kousek. Janda si pak popláče ve vlastní vláčné písni „Němá"; nesmělý kluk a krásná dívka, klasické milostné téma. A na závěr pointa „Všechny holky světa nelze mít…" Ano.

Své zážitky popisuje Janda v tvrdším songu „Muzikál" o tom, jak to u nás v muzikálech chodí. Kazí iluzi? No spíš odráží realitu, poučte se..

Balady kapele sluší

Balada „Noc horká jako dech" Olympiku sluší. Slova psal Ondřej Fencl (klávesy u Luboše Pospíšila, koncertní spoluhráč Vladimíra Merty). „Já už nic nečekám, když navštěvuju krám svých snů…" Zato o ničem je text „Dlouhán" (Karel Šíp) a ohlédnutím „Tancovačka" (text Eduard Krečmar) s halekáním J. A. Pacáka, vypůjčeným z písničky Línej skaut z roku 1968.

Povedl se příběhový song „Průserář", Šíp si tu napravil reputaci. A slušné je i finále „Můžeš bejt můj vykřičník" (text pop metalista Aleš Brichta). Obstojné album.