Tento kamarádský chlapík, kterému všichni přezdívají Čigi, začínal v Litvínově jako obránce a ve své knize Příběh hokejové legendy úsměvně vzpomíná na Rykla jako spoluhráče bývalý reprezentační kouč a taktéž litvínovský odchovanec Vladimír Růžička. Čtenářům tam Růžička servíruje historku, jak uměl Rykl povzbudit tým v dobách, kdy se mu zrovna nedařilo.

„Kromě trojnásobných mistrů světa Ivana Hlinky a Jirky Bubly měli na začátku osmdesátých let velký vliv na mančaft i dva obránci – Honza Vopat s Mírou Ryklem. I oni k sobě byli maximálně tvrdí,“ popisuje ve svých vzpomínkách současný kouč Hradce Králové a pokračuje:

„Rykl měl přezdívku Čigi a teď dělá vedoucího litvínovského extraligového celku. Ohromnou vůli prokazoval v letních přípravách. Měl totiž trochu sklony k tloustnutí, a tak i v největších parnech běhal v šusťákách. A i když začal trénink na ledě, zase si na sebe navlíkal něco navíc. Byl prostě příkladem pro ostatní a navíc nás uměl ohromě pobavit. Když se něco slavilo, on vedl zábavu. V jednom období se nám vůbec nedařilo, prohrávali jsme jedno utkání za druhým. Až do chvíle, kdž jsme se po další prohře zastavili na večeři v Knovízi, v motorestu, kde se říkalo U Ivana. Míra z ničeho nic vyskočil na stůl a začal dělat striptýz. Zpíval jakousi melodii slova „Bári, bári, co se to se mnou děje,“ a přitom z něho padaly jednotlivé části oblečení. K lítosti přítomných servírek, které se také náramně bavily, to sice dotáhnul jen do slipů, avšak od toho okamžiku se naše výkonnost zcela otočila. Znovu jsme začali vyhrávat,“ vzpomíná v knize Vladimír Růžička starší.

Miroslav Rykl.Zdroj: DENÍK/Václav Veverka

Ryklovi věnovali v klubu i vydání posledních hokejových novin Brejk.