Jak se cítíte před novou sezonou? Hlavně z pohledu vašich zdravotních problémů se zády?

Cítím se lépe než v loňské sezoně, loni jsem shazoval spousty kil, letos to tak dramatické nebylo. Zdravotně už to asi nikdy nebude takové. Pravidelně jezdím za fyzioterapeutem, hodně mi to pomáhá, loni jsem tak mohl odehrát celkem slušnou porci zápasů. Je vždy ale na rozhodnutí trenérů, zda nastoupím, nebo ne. Hokej mi ale pořád hrozně chybí, chybí mi být v kabině mezi kluky, hrát mě stále baví. Myslím, že máme dobrý tým.

Tým jste vlastně téměř udrželi pohromadě. Byly jen drobné kosmetické změny.

Je super, že se vracejí zpět hráči jako Jánský nebo Karel Kubát. Taky je klíčové udržení brankáře Francouze, který patří k nejlepším v extralize. Chceme hrát tak, abychom vyhrávali a dostali se do play off a tam se o to poprali. Jak to dopadne, to teprve uvidíme. Tým je dobře pokládaný. Vše ukáže začátek sezony.

Když jste u toho, co si od nové sezony slibujete?

Chceme hrát tak, abychom vyhrávali. A hlavně se dostali do play off, pak se uvidí. Tam se o to pak můžeme alespoň poprat. Ale mužstvo je podle mého názoru velice dobře poskládané. Myslím, že oproti loňsku jsme daleko lépe fyzicky připraveni, ať už díky trenérům či kondičnímu trenérovi, kterým je Marián Voda.

A spoluhráč Martin Ručinský? Ten se ještě nerozhodl.

Já Martina chápu. Léta běží a je to čím dál horší každým dalším rokem, hlavně psychicky. Martin čeká na to, co to jeho tělo udělá. A čeká až do poslední chvíle, tedy až do zahájení sezony a pak uvidí, zda bude pro tým přínosem nebo ne. Za sebe věřím, že hrát bude, ale když se rozhodne jinak, budeme to respektovat. Odvedl tady obrovský kus práce.

Vy v Litvínově působíte jako hráč i jako funkcionář. Je to náročné skloubit funkce?

Myslím, že všechno jde skloubit, když se chce. Není to nic zásadního, i kluci v kabině to berou. Samozřejmě, že je to někdy složitá situace, když jednáte s hráčem o smlouvě a pak vedle něj sedíte v kabině a hrajete na ledě. Ale i to se dá zvládnout.