Konečně jste se prosadil. Asi přišla úleva.

Samozřejmě. Konečně jsme tu střeleckou smůlu protrhl. Snažil jsem se střílet odkud to jen šlo. A nakonec to tam i spadlo. Trvalo mi to sedm kol než jsem se gólově prosadil. Jsem hrozně rád.

V rozhodujícím nájezdu jste si brankáře vychutnal. Měl jste v hlavě jak nájezd pojedete?

Neměl jsem to promyšlené. Ale brankář Komety mi to hodně usnadnil. Udělal první pohyb a tak stačilo jen zasunout.

Proti Brnu se prosadila jiná formace než ta první. Byli jste před zápasem nějak motivovaní, aby ty góly neležely jen na elitním útoku?

Trenéři už asi před minulým zápasem prohodili lajny, aby se začaly prosazovat i jiné útoky. A podařilo se to. Už to není jen o první lajně. Proti Brnu jsme se hodně cpali do branky, hráli jsme jednodušeji. To asi rozhodlo.

Dvakrát jste se s Kometou prosadili z celkem velké dálky, jak vy tak i Baláž. To byl nějaký pokyn nebo to vyplynulo ze hry?

Pokyn byl střílet ze všeho (úsměv). Svou branku jsem ani neviděl, střílel jsem přes obránce. Vlado to tam pustil na dlouhou tyčku golfákem, nevím jestli to brankář neviděl, ale hlavní jsou góly.

Takže s lídrem tabulky přišlo vaše střelecké procitnutí. Čím to?

(úsměv) Nevím, asi to bylo tím, že jsem strčil hokejky do koše (úsměv). Trochu štěstí tam bylo dneska. Gól mi zvedl sebevědomí, tak jsem si troufl i na nájezd. Tam jsem hlavně nechtěl aby mi to brankář Trvaj vypíchl jako přede mnou Frantovi Lukešovi. Naštěstí mi to vyšlo.