„Nechci na nikoho házet špínu. Vláďa ale jedná jako chlap s chlapem a všechno říká do očí. To tady dřív nebylo," vykládá otevřeně o poměrech uvnitř kabiny 28letý odchovanec Litvínova Jakub Petružálek, který letos nosil dres Kazaně v KHL.

Takže změnu trenéra vítáte?

Když se nedaří, tak změna vždy pomůže. Myslím, že to pomohlo všem. Teď se začíná od znova. Vláďa Růžička má těžkou úlohu a my se mu to budeme snažit ulehčit dobrými výsledky. Musíme z ledu slézat zbití a nekoukat po zápase jeden na druhého skrz prsty.

Jaká je atmosféra, když víte, že spousta hráčů tým opustí a na MS pojedou hvězdy z NHL?

Na to člověk nemůže koukat. Trenér hned na prvním mítinku řekl, že na mistrovství pojede jen 25 hráčů. Takový je hokejový byznys. Nemůžeme si nic nalhávat, musíme si to říct do očí. Vláďa Růžička jedná jako chlap s chlapem. To se tady bohužel nedělalo. Doufám, že teď se to změní. Každý se na mistrovství nemůže dostat. Je to podle aktuální formy a jestli ji někdo bude mít lepší, tak ať tam prostě jede. Jsme dost velcí profesionálové na to, abychom to pochopili.

Jednání na rovinu – to je tedy ten největší rozdíl mezi Růžičkou a Hadamczikem?

Nechci na nikoho házet špínu. Každý má svůj styl a mně se zamlouvá styl trenérů, kteří tady teď jsou. Pro mě to byl nový impulz. Je to jako když přijdete do zaměstnání a dostanete nového šéfa, který má novou vizi a nápady. Vláďa Růžička něco dokázal i jako hráč a má velký respekt. Takhle to funguje mnohem lépe.

Vy jste se podíval na bronzový šampionát v roce 2012. Cítíte letos šanci se tam opět dostat?

Takhle to neberu. Já si tady spravuju chuť po klubové sezoně v Rusku. Za nároďák jedu vždycky rád hrát. Atmosféra je tady jiná než v ruském týmu. Ten český humor, maséři… je to jiný a užívám si to. Každý zápas se snažím hrát naplno a jestli mě trenéři vyberou nebo ne, to záleží čistě na nich. Já můžu jen kontrolovat to, co předvedu na ledě.

O šampionátu ale každý sní, že?

Samozřejmě, každý si tam chce zahrát. Je to hodně sledované, je to prestiž. Až člověk ukončí kariéru, tak na to bude mít dobré vzpomínky a s čistým svědomím si řekne, že odvedl maximum a ničeho nebude litovat. Je radost jet na mistrovství světa i na každou reprezentační akci.

Loni jste s Dynamem Moskva získal Gagarinův pohár, ale letošní sezona v Kazani pro vás skončila hned ve čtvrtfinále play-off. Je to velké zklamání?

Teď už se k tomu nechci vracet. Od jednoho finského trenéra jsem se naučil, že se člověk nemá zabývat minulostí. Klubová epizoda je pro mě uzavřená kapitola. Mně tam končí smlouva, zpátky už nemusím a teď se můžu soustředit jen na reprezentaci.