Truhlář v minulosti do devatenácti let hrál hokej v Litvínově a Mostě. Pak přišla zmíněná nabídka ze severské země.

„Ta byla pro mě zajímavá hned od začátku, protože jsem vždy snil o tom pracovat s hokejem na plný úvazek. Takže jsem o nabídce v tu chvíli ani na okamžik neváhal. Po první osobní návštěvě v norském klubu Vålerenga a po jednání o vzájemných představách o budoucí spolupráci se začal domlouvat postup, abych se co nejdříve zapojil do procesu trénování,“ vzpomíná na norské začátky Jiří Truhlář. A litvínovský kluk začal dělat díru do hokejového světa.

Ani jazyková bariéra pro něj nebyla překážkou. „Naštěstí Angličtina byla jeden z mých oblíbených předmětů, jak na základní, tak na střední škole. To se ukázalo v začátcích v Norsku velkou výhodou, protože i děti zde hovoří dobře anglickým jazykem už od brzkého věku. Momentálně už plynule mluvím Norsky, takže je to lehčí pro všechny,“ dokresluje a na začátky vzpomíná rád. Nebral je jako těžké. „Měl jsem skvělou podporu od rodičů, kteří mě v mém rozhodnutí podporují dodnes. Klub se o mě taky skvěle postaral, když jsem v listopadu 2018 přiletěl, vše bylo připravené,“ dodává Truhlář. A pohodové začátky se ukázaly jako skvělý základ pro jeho hokejové úspěchy.

close Jiří Truhlář pracuje jako trenér brankářů v hokejovém klubu Vålerenga Ishockey a také pro norskou reprezentaci. info Zdroj: archiv Jiřího Truhláře zoom_in Jiří Truhlář pracuje jako trenér brankářů v hokejovém klubu Vålerenga Ishockey a také pro norskou reprezentaci.

„Před covidem se podařilo hned druhou sezonu, co jsem v Norsku začal působit, vyhrát s týmy U18 a U20 mistrovský titul. Poté se dva roky nedohrála sezona kvůli pandemii. V loni jsme skončili s U18 na třetím místě a s U20 jsme obhájili zlatou medaili. V sezoně 2022(23 jsme společně s prací trenéra brankářů byl součástí týmu U18 jako asistent trenéra, kde jsme udělali takzvaný double – vyhráli jsme základní část a také titul norských mistrů v této kategorii. Do Norska jsem odjížděl s trenérskou licenc C+mládež, kterou jsem absolvoval v Čechách. S klubem jsme uzavřeli dohodu, že postupem času si udělám trenérský kurz v Norsku. Letos v červnu jsem dokončil kurz Trenér II. Příští rok se zde chystám na trenérský kurz Trenér III, což je nejvyšší trenérský kurz norského hokejového svazu.“

Jak se vůbec dostal do mládežnické reprezentace?

„Příležitost u reprezentace U16 jsem poprvé dostal na konci sezony 2022, kam jsem byl povolán na závěrečný Turnaj pěti zemí. To byla pro mě opravdu veliká čest pracovat s nejlepšími norskými brankáři ročníku 2006. Následně mi nabídli u reprezentace i smlouvu,“ vypráví dál Jiří Truhlář. Jeho trenérské umění mu vyneslo i místo na sportovním gymnáziu, které je s hokejem úzce propojené a svázané.

„Tam je dohoda přímo mezi klubem a gymnáziem. Všichni trenéři, kteří pracují u nás v U18 nebo U20 jsou zároveň součástí sportovního gymnázia. Na gymnázium se vždy dostane mezi osmi až deseti nejlepšími hráči svého ročníku. Trénuje se třikrát týdně ráno hodinu na ledě a hodinu v posilovně, takže ti co se dostanou na sportovní gymnázium mají o dost větší prostor k tomu se rozvíjet než hráči, co navštěvují běžnou školu. Gymnázium Wang bylo založeno v roce 1907, je to opravdu čest pro mě tam pracovat. Tato škola má obrovské jméno po celém Norsku. Je to škola, kterou navštěvovali například golfista Viktor Hovland, nebo tenista Casper Ruud.“

Jak je zřejmé, tak hokej a tréninky naplňují většinu života Jiřího Truhláře. Přesto najde si čas také pro sebe a svoje zájmy? Co rodina v Čechách?

„První dva roky jsem létal domů dvakrát ročně. Momentálně už létá méně poté, co jsem si tu našel přítelkyni a tak trávíme většinu času spolu. Občas do Norska přiletí také rodiče, tak s nimi užíváme nějaký společný čas. Přes sezonu je to opravdu náročné. Před tím, než jsem začal pracovat pro reprezentaci, tak by se nějaké volné dny našly. Teď jsem opravdu v jednom kole od srpna do května. Ve volném čase přes léto hraju hodně golf a přes sezonu se snažíme s ostatními trenéry alespoň dvakrát do týdne najít nějakou aktivitu, ať už padel tenis, nebo zajdeme třeba do posilovny,“ uzavírá Truhlář.