„Jé, Kuba," zakřičí malý chlapec a běží od postranního vchodu zimního stadionu k pokladnám. Ke stadionu právě přijel útočník Jakub Petružálek. Přivezl i tvrďáka Zbyňka Skleničku. „Můžete se nám podepsat? Můžeme se s vámi vyfotit?" Na otázky padají kladné odpovědi. „Vy je tam slušně řežete, dobře jim tak," řekne jedna z přítomných žen směrem ke Skleničkovi, jenž má na nose nepřehlédnutelný šrám. Památka na poslední zápas s Třincem, jehož závěr byl doslova hokejovou válkou.

Petružálek a Sklenička pak odcházejí do útrob stadionu. Děti běží za nimi. Za pár vteřin mají další objekt zájmu – náhradního brankáře Jakuba Soukupa. Také on bere do ruky propisku a fixu a podepisuje se na trika, dresy a do časopisu s tváří Pavla Francouze na titulní straně. Blíží se 13. hodina a u stadionu přibývá fanoušků i hokejistů. „Tomáši, urvěte to tam. Já vám tady budu držet palce na zimáku," říká jeden z členů fanklubu Ropáci on Tour Tomáši Pavelkovi.

Přicházejí Filip Pavlík, Jiří Gula, Pavel Chaloupka, kapitán Michal Trávníček a další. Žádost o podpis a přání šťastného konce zítřejšího mače vyslechne i Viktor Hübl, jenž působí až nesměle. Autobus se otřese. Co se stalo? Robin Hanzl hodí do zavazadlového prostoru svůj bágl. „Mamí, tohle ještě není Pavel Francouz," zahaleká asi šestiletá holčička. „No, celou sezonu poslouchám doma: Heja Litvínov, Pavel Francouz," usměje se její maminka.

Největší hvězda týmu vychází ze stadionu vzápětí. Uklidí hokejky a bagáž a pak už je v zajetí příznivců. Podepisuje se, fotí. A dostává dárek. Chlapec přijde k Francouzovi a podává mu červený balonek a červenou kšiltovku. Na obojím jsou napsané trojky, právě třiatřicítku má čtyřiadvacetiletý gólman na dresu. V první chvíli Francouz neví, co má s věcmi dělat. Podepsat? „To je pro vás pro štěstí. Syn je hluchý. Má vás moc rád," vysvětluje chlapcova maminka. „Aha, moc vám děkuji," odpoví Francouz a ještě několikrát se vyfotí s dalšími fanoušky.

„Syn musí chodit do Prahy do speciální školy. Teď i tam nosí na sobě dres, odmítá ho sundat," říká maminka handicapovaného chlapečka, jenž se pak tiskne i k útočníkovi Ondřeji Jurčíkovi. Ten pak u dveří autobusu před nasednutím ještě debatuje s několika spoluhráči. Na opačné straně nakládá věci František Lukeš. Žádný s fanoušků nezažije odmítnutí, všichni hráči všem vyhoví. „Myslím, že tam vyhrají. Budeme tu pak na ně v noci čekat," vypráví jeden z fanoušků. Autobus se rozjíždí, děti mávají. Přiveze v noci z neděle na pondělí šampiony?