Parta mosteckých kluků ze skupiny Supporters from Most (fanoušci z Mostu) propadla hokeji, respektive druholigovému celku Mostu. Spolu fandí, spolu sedají do auta, sbírají kilometry a ač hrají většinou oslabení, tak umí dělat kravál i na stadionech soupeřů. Sami si navrhují fanouškovské mikiny, čepice, šály. Berou to zkrátka vážně.

„Hokejem žijeme. Začali jsme takhle fandit už v první lize u HC Most, ale nelíbilo se nám u tehdejších fanoušků, pro které byl hokej spíše záminka se opít, tak jsme si udělali skupinu vlastní. Teď jsme na každém domácím zápase zhruba v počtu dvaceti lidí a jezdíme i na venkovní stadiony,“ říká jeden ze zakladatelů skupiny Tomáš Urban, který tohle nadšení rozjel společně s parťákem Honzou Hofmannem.

Tomáš Urban je lídr party, řidič, účastník každého utkání, jehož auto už má „zkušené“ pneumatiky a zná kilometry nepříjemných dálek ve druhé hokejové lize. Posuďte sami Vrchlabí, Dvůr Králové, Trutnov. Tam všude vás to stojí za volantem cirka 400 kilometrů. Urban to proložené zápasem dává na jeden zátah. Nebojí se, že by s vykřičenými hlasivkami za volantem usnul. Alkohol při fandění nepije, jen vodu se sirupem. Únavu potlačuje techno skladbami.

Fanoušci hokejových Mosteckých lvů při fandění na stadionu.Zdroj: archiv Supporters from Most

Příznivci Mosteckých lvů se fotí se světlicemi na Hněvíně. Foto: Supporters from Most

„Hele, když mi loňskou sezonu chcíplo auto v Kolíně a já se do Mostu vracel klubovým autobusem, tak to bylo něco,“ rozjíždí jednu z historek Urban. „Prosil jsem u trenéra, zda by nás nevzali do busu s hráči a klub nás čtyři blázny svezl. Já se pak do Kolína vracel pro auto, které jsem tam nechal opravit,“ směje se historce, která vlastně moc úsměvná není, ale ilustruje nadšení fandících Mostečanů. Jednu výtku ale ke klubu svého srdce má. „Musíme si kupovat permanentky v ceně jako ostatní lidé. Pro mladé kluky jsou to peníze navíc, líbilo by se nám, kdybychom měli domácí vstup zdarma.“

DĚČÍN? TO JE VELKÉ DERBY

Jako v každé soutěži je vrcholem fandění derby a klubová rivalita. Na Spartu do Litvínova přijde vyprodaný stadion. Stejně jako když v elitní lize figuroval Chomutov. To se v Mostě při duelu s Děčínem nestane, ale děčínští Medvědi jsou tady opravdu nenáviděný soupeř pálí se šály, malují se transparenty s nápisem: Nejste tu vítáni a vše pak řeší i strážníci, kteří děčínské fanoušky sevřené strachem doprovází na nádraží.

„Děčín je opravdu náš rival. Když přijedeme k nim, chovají se k nám strašně. Tak jim to prostě doma oplácíme,“ dokresluje Tomáš Urban, že i na této sportovní úrovni se vyskytují prvky fanouškovských „chuligánů“.

Očima autora: Tak tohle mě překvapilo

Kluci ze Supportes from Most mě obrovsky zaujali. Mám rád velké nadšení pro „malé“ věci. To prý přináší lidem štěstí. Uprostřed týdne mě fanoušci Mosteckých lvů pozvali do auta, ať si to s nimi zkusím. 360 km během jednoho dne, abych viděl, jak lídr z Vrchlabí vyhraje nad třetím Mostem 6:2. Jenže tohle mělo fakt kouzlo. Nabrali jsme do auta třináctiletého fanouška, kterého bych nejradši hned odvedl rodičům, a dalšího fandu, který už kouše střední školu. Celou cestu až do Prahy se mluvilo o hokeji. Zastávka, vyčůrat, koupit bagetku, limču a deset minut před šestou jsme ve Vrchlabí. A tam tihle kluci fandili, jako by nemělo být žádné zítra. Parádní reklama pro Most. Na útulně rodinném stadionu, kde jim i domácí hlasatel poděkoval, mě to překvapilo. Po zápase jsem klukům z legrace řekl: „Teď by to chtělo Arabely prsten, otočit jím a přát si být v posteli.“ Smáli se, a cestou domů zase řešili hokej, poslední výsledky a kolik jich vyrazí příště na zápas mimo Most. Inu, takhle se fandí Mosteckým lvům.

Václav Veverka, redaktor Mosteckého deníku