Loni ukončila kariéru se ziskem devíti českých titulů. V létě stihla svatbu a v říjnu už jí klub přemlouval k návratu, když řešil personální nouzi na brankovišti. Píšová souhlasila. „Bylo to strašně těžké. Vrátila jsem se zpět na hřiště v říjnu, potom jsem si zlomila nos a pak to najednou skončilo vítězstvím v Českém poháru. A pak i českým desátým titulem, takže bylo to skvělé. Jsem vděčná, že jsem se mohla vrátit a děkuju celému klubu a všem spoluhráčkám,“ rozplývala se v sobotu zatímco kolem ní se bouřlivě slavilo. Zisku desátého českého titulu přihlížela zaplněná mostecká hala, dorazilo na třináct stovek lidí. Nerozmyslí si ještě Píšová konec?

„Končím, už zase skončím tedy. Teď už je to definitivní, já jsem se vrátila, protože mne vedení klubu poprosilo o pomoc. Myslím, že jsou tady dvě brankářky, které mají obě velkou kvalitu, jak Karin (Řezáčová), tak Hanka (Mučková), takže si myslím, že je o brankářský post v Mostě postaráno,“ má jasno dvaatřicetiletá házenkářka, která loni, když oznámila konec a „užívala“ si sportovní důchod začala pracovat na jednom svém snu.

„Chtěla bych si zaběhnout dlouhou trať – maraton. Trénovala jsem na vytrvalostní běh, makala každý den, takže fyzička dobrá. Každopádně se mi nikdy nestalo, že bych do hry, do házené, šla bez letní přípravy. V tomto to byl nezvyk, protože trénink na házenou a trénink na vytrvalostní běh, to je něco jiného. Ale po prvním tréninku jsem do toho rychle zapadla a přišlo mi, jako bych vůbec neodešla,“ komentovala to Dominika Píšová loni v říjnu. Přidá do své házenkářské sbírky také běžeckou medaili?