Dvacetiletá odchovankyně Sokola Hrabůvka si rozšířila svoji sbírku úspěchů, pohár vyhrála již potřetí! V dresu Černých andělů chce ještě zkompletoval mistrovský hattrick a pak vzhůru do zahraničí!

Dvacetiletá kanonýrka po životní sezoně opouští Česko, míří do Francie. Na angažmá se domluvila v Brestu, nový tým zaujala při vzájemném souboji v Lize mistryň. „Hlavně zápas u nich mi vyšel. Asi jsem se jim zalíbila,“ culí se Cholevová.

Už se učíte francouzsky?
Ještě ne (smích). Zatím jsem ráda, že se jakžtakž dorozumím anglicky. Předtím jsem moc neuměla, jelikož v týmu máme nějaké zahraničí hráčky a taky v reprezentaci mě vede norský trenér Dahl, takže se moje angličtina zlepšuje. Navíc mi pomáhají dva strýcové, kteří žijí ve Francii a můžu se od nich učit. Bydlet ale u žádného z nich nebudu. Jeden totiž žije v Nice a druhý na Korsice, což je druhý konec Francie. (úsměv).

Co vás zlákalo do Brestu?
Nabídek jsem měla víc, ale rozhodující bylo, že Brest byl schopný za mě Mostu zaplatit nemalou finanční částku, protože mám v klubu ještě smlouvu. Navíc se mi líbilo prostředí v Brestu, kde jsme hrály v Lize mistryň. Ze všech zápasů tam jednoznačně panovala nejlepší atmosféra.

Tušíte, co vás na severozápadě Francie v departmentu Finistère čeká?
Upřímně toho zatím moc nevím. Zatím jsem si město na internetu příliš neprohlížela, ale jsem slyšela od hráček, je to prý hezké město. Ale nějaké informace o týmu a klubu samozřejmě mám. Vím, že je tam několik zahraničních hráček, což je pro mě lepší, nebudu mezi domácími Francouzkami jediná cizinka. Taky jsem si už volala s trenérem. Vím, co po mě požaduje. Hra Brestu v Lize mistryň se mi líbila. Pokusím se co nejdříve zapadnout a v silné konkurenci se prosadit.

Z Mostu, kde jste prožila tři parádní sezony, se vám ale nebude odcházet snadno, že?
Je to tak. Odchod bude těžký, asi mě bude dost bolet. Tři roky jsou docela dost dlouhá doba. V Mostě jsem poznala spoustu skvělých lidí, hráček. Společně jsme dosáhly velkých úspěchů. Získaly tituly, vyhrály pohár, zahrály si Ligu mistryň. I když ne všechno se nám povedlo, na Most budu vzpomínat jedině v dobrém.

Zatímco jiná děvčata by na letošní ročník kvůli zranění rychle zapomněla, vám vyšla skvěle. Souhlasíte?
Určitě. Pro mě to byla jedna z nejlepších sezon v kariéře. Dařilo se mi, dávala jsem branky. Hlavně mě obohatila účast v Lize mistryň. Zápasy v prestižní soutěži mi otevřely hodně dveří. Mohla jsem se ukázat na mezinárodní scéně, konfrontovat se s nejlepšími hráčkami, což mi pomohlo.

Paradoxně jste na premiérovou účast v Lize mistryň doplatily v domácí soutěži, kde letos tak nedominuje.
Podle mě záleží, jak se na to člověk dívá. Na jedné straně nás Liga mistryň stála spoustu sil. Na druhé straně to pro všechny z nás byl velká zážitek. V těžkých zápasech proti špičkovým týmům jsme nabraly spousty zkušeností, které doufám na konci sezony zúročíme především v českém play off a získáme další titul. Právě ním se s chci s Mostem rozloučit. Získat jej však nebude vůbec jednoduché. Letos to asi bude nejtěžší. Jenom škoda, že jsme měly tolik zraněných hráček. Chybělo nám jich až sedm nebo osm, což je hodně. Ne všechny děvčata se ale zranila v Lize mistryň. Byla to i shoda náhod. Jejich absence ale jistě měly na naších výkonech a výsledcích vliv.

I přes některé ztráty a kritiku jste zvládly finále Českého poháru. Považujete si výhry nad Slavií, byť byla jenom o gól?
Do zápasu jsme šly s tím, že to bude padesát na padesát. Věděly jsme, že to bude vyrovnané, napínavé až do konce. Bohužel pořád máme hodně zraněných hráček. I s tolika absencemi se nám ale povedlo utkání zvládnout a získat další trofej.

Ale zápas jste si docela zkomplikovali, že?
Po většinu utkání jsme vedly, jenže ve druhém poločase jsme udělali pár technických chyb, několikrát zbrkle vystřelily, čehož soupeř využil a náš náskok stáhl. Naštěstí se nám podařilo dát v posledních sekundách vítězný gól.

V čase 59:47 jste ho dala vy. Popište rozhodující moment?
Branka padla po kličce asi z osmi metrů. Rána mi celkem sedla a se štěstím to tam spadlo. Slavia už nedokázala srovnat a my se začaly radovat.

Házenkářky Mostu ovládly Český pohár žen

Oslavy vás ještě neomrzely?
To nikdy! (úsměv) I když máme tolik titulů a trofejí, neznamená to, že nás nebaví vyhrávat. Naopak. Z každé výhry máme velkou radost. Triumf v poháru jsme náležitě oslavily. Začalo to už v Praze, pokračovalo cestou do Mostu, kde jsme skončily v našem oblíbeném podniku.

Čím jste úspěch zapíjely?
Pilo se všechno, co teče. (smích) Já osobně mám nejradši míchané drinky, zato na šampaňské moc nejsem.