Váš partner Tomáš Řepka se stal sportovním manažerem Mostu. Jak jste to přivítala? Vy z Mostu pocházíte, berete to i tak, že teď máte možnost více času trávit v rodném městě ať už v kruhu rodinném nebo s kamarádkami?

Ano, je to tak. Je samozřejmě příjemné, že můj partner pracovně zavítal i do mého rodného města. Já sama se na sever ráda vracím, protože jsem nikdy nezapomněla, kde jsem se narodila, kam jezdím nejen za rodinou, ale i za mými kamarády, kteří patří do mého života už řadu let.

Žijete se sportovcem, jaký je vůbec váš vztah ke sportu? Věnujete se něčemu aktivně nebo jste spíše pozorovací typ?

To je ten největší paradox já a sportovec. Já jsem se sportem skončila na základní škole. Dá se říct, že mi pohyb není vůbec přirozený. Takže správně jste to nazval „pozorovací typ" (smích).

Potkají vás mostečtí fanoušci také v hledišti při domácích zápasech Baníku Most?

Prozatím jsem na stadionu nebyla. Chodila jsem na zápasy, když Tomáš byl na hřišti, abych ho podpořila. Dnes je situace jiná. Jeho místo je jinde a moje také a to u dětí. Tím samozřejmě nevylučuji, že se nepůjdu podívat.

Tomáš před časem prohlásil, že skončit s fotbalem by v jeho případě byla polosmrt. Podporujete ho v možnosti vrátit se na fotbalový trávník? A jak?

I já sama jsem pochopila, co znamená v jeho případě polosmrt. Pár měsíců nehraje, jsem ráda, že přišla tahle pracovní nabídka, protože jsem přesvědčená, že Tom má opravdu co předat. Stejně tak věřím, že se na to hřiště ještě vrátí, protože tam je šťastný. Snažím se mu být partnerem v dobrém i špatném a budu za ním vždy stát i kdyby trakaře padaly.