Šestadvacetiletý záložník letos zažívá skvělou sezonu. Ta se pro něj nastartovala v jarní části nejvyšší soutěže a vyústila až v zisk mistrovského titulu. Celkem má už tři – jeden se Slavií a dva s Plzní.

„Rozdělil bych sezonu na dvě poloviny. Podzimní část, kdy jsem tolik nenastupoval v zápasech ligy, nebyla tolik podařená, ale nicméně jsem se snažil pořád na sobě pracovat, věřil jsem, že jednou tu šanci dostanu, využiju jí a ve třetím kole na jaře jsem vlastně poprvé nastoupil v základní sestavě a od té doby jsem tam zůstal. Myslím si, že mi k tomu pomohly dobré výkony, nějaké góly a asistence," říká Kovařík.

Na jaře se stal na západě Čech tahounem, což neuniklo reprezentačnímu trenérovi Pavlu Vrbovi a sympatický hráč dostal premiérovou pozvánku do národního týmu.

„To beru jako ocenění mé práce. Ale stále musím na sobě makat. Co říkám na reprezentační nominaci? Pro mě je to něco naprosto úžasného. Každý malý kluk, který hraje fotbal sní o tom, že jednou bude hrát za reprezentaci. Teď jsem tam byl poprvé povolaný. Hrozně moc se těším. Uvidím, jak to tam chodí," přemítá a už pomalu myslí na blízkou budoucnost v plzeňském dresu. Cíl? Samozřejmě, že poháry. Nejlépe v nablýskané Lize mistrů.

„Liga mistrů to je o level jinde než všechny ostastní soutěže. Když slyšíte tu znělku, která vám hraje na tom hřišti, tak to je husí kůže po celém těle. Naprosto skvělý pocit," zasní se.