Doléhá na vás, že už se společně v reprezentačním dresu neuvidíte?
Rosůlek: Když trenér Brejla říkal, že do Jevišovic jede Kavkič, sdělil jsem mu, že pojedu taky, protože je to můj nejlepší kamarád. A jelikož jel i Šlégris, neváhal jsem a setkali jsme se všichni tři.
Kavka: Škoda že to není oboustranné. Jsem strašně rád, že Rosůlka už neuvidím. (směje se)
Šlégr: Mrzí mě, že už nebudu pokračovat v jedenadvacítce, ale dosáhl jsem největšího úspěch kariéry a toho si nejvíc cením.
Václave, jak náročné bylo sdílet s těmito dvěma společnou kabinu?
Šlégr: Nejdřív jsme nevěděli, o koho se jedná, nakonec jsem rád, že do týmu přišli a stmelili partu. I když jsou, jací jsou, do reprezentace patří a hodně pomohli ke zlatu. Kafe je absolutní magor a neskutečný fotbalista. Rosi zase trouba, ale vynikající obránce.
Jaké pro vás jako nováčky bylo přijetí do týmu?
Rosůlek: Znal jsem se před šampionátem jen přes facebook s Danem. Nemám rád změny, proto raději zůstávám tři roky ve stejné práci, takže jsem byl rád, když jsem šel taky s novým klukem na pokoj. To mi pomohlo.
Kavka: Od začátku bylo jasné, kdo dělal na pokoji služku. (úsměv)
Pomohla vám taková parta výrazně k titulu mistrů Evropy v Praze?
Šlégr: Byli jsme rodina, parta k tomu patřila, byla základní kámen úspěchu.
Rosůlek: Jedině mě mrzí, že naše pětka si prostě sedla a druhá s Haspričem a Adisem (Lukáš Haspra a Adam Širůček pozn. red.) si tak neporozuměla. Celou jedenadvacítku jsme na Euru táhli my. (směje se)
Jaké je mít za zády Václava Šlégra?
Rosůlek: Znám gólmany, kteří umějí hlavně rukama, a myslel jsem, že Vašon je stejný případ, že neumí nohama, ale svou rozehrou mě mile překvapil. Má ji dobrou.
Kavka: Zato já měl jeho kvality nastudované a věděl jsem, že mě čeká skvělá spolupráce s tímto člověkem.
Šlégr: Prostě jsem top, řekněme si to na rovinu. (smích)
A jak se vám hraje s Janem Rosůlkem?
Šlégr: Pro mě osobně byl nejlepší obránce šampionátu, má rozehrávku, nebál se jeden na jednoho, se mnou si dal míč do klidu, to patří k malému fotbalu. Představoval další díl skládačky, která nás dotáhla ke zlatu. Brankář a obránci jsou základ týmu.
Kavka: Při prvním tréninku mě nějak neohromil, ale postupem turnaje stoupal výš, jeho geniálními přihrávkami, ze kterých jsem těžil, jsem dotáhl český tým ke zlatu. Jeho visáž sice připomínala ruského kriminálníka z gulagu, ale jeho mentalita potvrdila pardubického perníkáře. (rozesměje se)
Jak těžké je spolu při neustálém špičkování vyjít?
Kavka: S Vencou je to hodně těžké, jelikož všechny holky, co najdeme, si bere sám na úkor druhých, i když na tom nemá velkou zásluhou. Jak se říká, přijde a slízne smetanu.
Šlégr: Protože jsem největší sympaťák?
Rosůlek: S Vašonem vycházím dobře, máme mezi sebou nějaké prdelky, ale vyklízím mu pole jak na hřišti, tak večer, ani nemá tolik práce.
Přesně takové narážky mám na mysli…
Šlégr: Kafe je absolutní blázen a útočník, kterého jsem v životě neviděl se rozběhnout, ale zapadl do týmu i na šampionátu. Samozřejmě byl až druhá nejvýraznější postavě po mně. (smích)
Rosůlek: Máme na sebe svůj názor, prdelky bereme, jak je bereme. Občas si spolu zavoláme, pokecáme, co je jak nového.
Kavka: Většinou mu to neberu.
Rosůlek: Máme mezi sebou dobrý vztah a doufám, že to je všechno ze srandy. Jsem rád, že jsem s ním byl i v Jevišovicích podruhé na pokoji, aspoň se nenudím.
Kavka: Bohužel všechno myslím smrtelně vážně. (ušklíbne se)
Ani takhle výrazné rýpání nelze vzít vážně?
Kavka: Myslím si, že ne, všechno patří do kamarádské solidarity.
Rosůlek: Taková velká slova z tak malé hlavy?
Kavka: Bohužel jeho jepičí mozek mi nemůže konkurovat.
Šlégr: Tohle vůbec neřeším, beru je takové, jací jsou. Prostě jsme kamarádi a tohle k tomu patří. Jestli mě ztrapní, ztrapním je dvakrát tolik. Vždyť Rosi je úplně mimo, ani neví, co má odpovídat. (smích)
Rosůlek: Jsem taková výrazná osobnost díky takzvaným samolepkám na těle, takže je na mě upřeno víc pozornosti, tím pádem do mě šijou.
Kavka: Jaké si to uděláš, takové to máš.
Myslíte, že se budete potkávat i nadále?
Kavka: Naštěstí mám od pondělí nový paušál, tím pádem doufám, že mě nebude Rosi kontaktovat.
Rosůlek: Naštěstí mu ten nový paušál dělám já v naší firmě. (smích) Ke Kafemu to mám blízko, už jsme měli domluvenou jednu akci, bohužel to nevyšlo, tak vyjde příště.
Šlégr: Rád se s nimi uvidím a zapaříme. I když to k nim mám trochu z ruky, sejdeme se kdekoli, není problém za mými kamarády přijet přes celou republiku. Plánuji cestu na galavečer na Blanensko a doufám, že se tam sejdeme.
Obejdete se bez vás česká reprezentace do 21 let?
Šlégr: Beze mě obstojí v klidu. Sice myslím, že jsem týmu dodával klid, ovšem brankáři, kteří místo mě přijdou, mě nahradí. Ale pořád jsem jednička. (smích)
Rosůlek: Jelikož jsme si tady vytvořili nějaký vztah a jsme tu osobnosti, nedovedu si představit, že nás někdo nahradí. I když na turnaji v Jevišovicích jsem viděl, že to možné je. (úsměv)
Kavka: Doufáme, že noví kluci nás napodobí a udělají další úspěchy pro český malý fotbal.
