A letos se jeho klukům sezona povedla natolik (nejlepší tým v Ústeckém kraji, bronz na Ondrášovka Cupu mezi 600 týmy v ČR atd. atd.), že jsem si z dovolené a Tomáš z hlídání jeho malé dcerky, opět odběhli do známého fast foodu. Známe se dlouho, tykáme si a dneska už vím, že bych si měl objednávat jen studené nápoje, protože během toho, co se bavíme o fotbalu a sportu, tak nám kafe, obědy, cheeseburgery vychladnou. Tomáš Rain tréninkem malých fotbalistů žije, mluví zaujatě a zajímavě, já si zapisuji, zapomínáme jíst a pít. Pokaždé mezi řádky v naší kamarádsko - novinářské diskuzi nevynechá jednu věc a ta mi vždycky zůstane v hlavě: „Medaile jsou super, ale já mám největší radost z toho, že kluky baví trénovat a baví je hrát. To je pro mě nejvíc.“

Více čtěte pod textem