Kliknutím zvětšíte
Tepličtí odstartovali jaro podle očekávání, porazili Meteor i Admiru a v tabulce se z pátého místa posunuli na třetí příčku. „Nám bylo jasné, že oba zápasy musíme vyhrát. Na Meteoru to byl boj, soupeř hrál velmi dobře. Sami jsme si to komplikovali, vyloučení nám také nepomohlo. Druhý zápas nebyl až tak těžký, ale kdybychom nedali brzo branky, bylo by to zase složitější. Jsme teď třetí, ale chceme Spartu nejen dohnat, ale i předběhnout!” říká Balázs.
Jeho góly do sítě Admiry prý nebyly ničím zvláštní. „Většinou jsme si to připravili až do prázdné branky. U dvou gólů jsem obešel hráče a zakončil,” líčí boreček, který nejčastěji hraje na pozici záložníka. V této sezoně má na kontě už 16 branek, což je velmi slušný počet. „Všichni jsme soutěživí, chceme být nejlepšími kanonýry týmu. Takže chci dál dávat góly a být první. Dalšími střelci jsou Kryštof Hloušek a Jindra Bernas. Po utkání s Admirou na mě byli v uvozovkách naštvaní, protože jsem jim zase utekl,” směje se Balázs.
Smích mu možná na tváři trošku ztuhne, protože bude muset splnit úkol, který je daný kabinou - upéct za hattrick buchtu. „Máme pokladníka, pokuty a tak, ale za hattrick je buchta. Peče se i při narozkách. Mě to čeká už asi popáté. Musím se přiznat, že sám péct ani vařit neumí, tak mi s ní vždycky někdo pomáhá.”
Jak již zaznělo, Balázs je kapitánem teplického mladšího dorostu. Jaké jsou jeho předpoklady pro vůdcovství? „Snažím se pomáhat každému, namotivovat sebe i ostatní, je to jedna z mých silných stránek. Jednání s rozhodčími je zase slabší, většinou jsem hodně naštvaný, když odpíská něco špatně. Snažím se na tom dost pracovat.”
Vzorem Kennetha Balázse je Cristiano Ronaldo, líbí se mu jeho pracovitost a disciplinovanost. Kdyby se měl vybrat z hráčů, kteří hrají stejnou pozici, tak volí Ngola Kantého. „Máme podobný styl,” tvrdí.
Svou fotbalovou kariéru začal fotbalista, jenž má na zádech sedmičku, v Mostě. Rád vzpomíná na dobrou partu i zázemí. Jaký má fotbalový sen? „Nemám vysněný tým, ale mým cílem je hrát Premier League,” neskrývá student obchodní akademie.
Při pohledu na jeho jméno si asi řeknete, že je velmi neobvyklé. „Je americké. Vybral mi ho můj táta. Když hrál v USA hokej, tak se mu zalíbilo. Příjmení mám maďarské po mých předcích, které jsem ale bohužel nepoznal. Skoro všichni mi říkají Kenny. Ve škole je tomu většinou jinak a většinou mi to vadí, ale už jsem si dost zvykl.”
Á propos táta… David Balázs hrál ve druhé polovině devadesátých let a na přelomu milénia v Litvínově, s „chemiky” získal dokonce stříbrnou medaili. „Hrál také ve Varech, pak pár let v Rusku a něco málo v Americe v nižších soutěžích. Na závěr kariéry byl ve Španělsku, kde jsem s ním byl nějakou dobu po rozvodu rodičů.”
Jablko od stromu prý daleko nepadlo. „Dřív jsem hrál hokej, ale pak jsem si zvolil fotbal jako prioritu. Chci v něm být hodně úspěšný. Táta hrál hodně důrazně, občas také tak hraji. I s rozhodčími to máme stejně. Moji kariéru sleduje, ptá se a tak. Myslím, že je spokojený,” uzavírá Kenneth Balázs.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
