A přináší svůj pohled z pozice sportovního manažera na mostecký tým, na svůj návrat na hřiště a další věci, které zažívá v mosteckém celku.

O poslední výhře nad Karvinou: Samozřejmě, že jsme rádi za vítězství. Pro náš tým to jsou důležité body. Rádi bychom něco přivezli i ze Znojma a trošku jim znepříjemnili postup do první ligy. A pak musíme zmáknout oba zápasy doma.

O mosteckém kádru: Mostecký tým špatný není, jak říkám, chtělo to nějaký impuls, udělat body a více si věřit. Myslím, že zdejší tým není špatně složený. Jsou tady zkušení hráči, kteří mají zkušenosti s ligou a tam, kde jsme, tam si myslím nepatříme. Byl by krásný střed tabulky.

O manažerské funkci: Být funkcionářem je něco jiného než být hráčem. Ale zase vidím fotbal z druhé strany. Je to prostě něco jiného, ale snažím se. Ovšem když bude ta možnost se vrátit na trávník, když dovolí tělo a zdraví, tak budu raději hrát, než vykonávat funkcionářskou práci. Zatím stále cítím, že bych mohl kopat a tato práce mi neuteče. Je to časově náročnější, než být fotbalistou, protože když dotrénujete, jdete domů za dvě hodinky. Takhle tady musíte trávit delší čas a věnujete se úplně jiným věcem než profesionální fotbalista.

O absenci herního adrenalinu: Já si ho užívám i teď, neztratil jsem ho, ten adrenalin tady pořád je.

O tom, jak žije s kabinou: Trenérovi do toho mluvit nechci. Spíše se snažím komunikovat s klukama jako kamarád a být tam s nimi v kabině, nasávat atmosféru.

O svém návratu na hřiště: Trénuji s klukama a když dovolí tělo a zdraví, chtěl bych se přidal do letní přípravy. Vše je závislé na zdraví. Musím ovšem ještě hodně, hodně trénovat.

O návratu do nejvyšší soutěže: Počítám s tím, že když to nastartujeme a udržíme se tento rok, tak postupem času bychom se chtěli do ligy vrátit. Je to snad pět let, kdy tento tým nehrál první ligu, a myslím, že i lidé a fanoušci tady by si to zasloužili.

O rodině a přítelkyni: Fandí mi. Jsou ve fotbale spíše neutrální a jsou rádi, že jsem v Mostě odkud pochází i moje přítelkyně Vlaďka Erbová.