Bývalý hráč Sigmy Olomouc a mládežnický reprezentant Jakub Vichta neměl úplně povedený přechod z dorostu do mužské kategorie. Jeho počátky totiž provázelo velké množství zranění. V posledních sezoně se však dostal do ideální formy v třetiligovém Uničově a není divu, že padl do oka klubům z vyšších soutěží.

Už v létě se mu ozvaly ligové Pardubice. V té době se ale se svým zaměstnavatelem dohodl, že ještě půl roku stráví v MSFL. „Nevěděli jsme, jak bude soutěž vypadat. Pan Nezval mi ale slíbil, že mě pustí v zimě, s čímž jsem souhlasil,“ začal povídání pro Deník Jakub Vichta.

Jenže ani podzimní část se kvůli koronaviru nedohrála a Pardubice volaly dříve. „Nechtěly čekat na zkoušku až do ledna,“ prozradil rychlonohý záložník.

A tak vyrazil za dobrodružstvím už v listopadu. Absolvoval tři tréninky a všechno bylo na dobré cestě. Jeho snahu na chvíli narušil opět covid. „Dost hráčů se nakazilo, tak mě poslali domů,“ popisoval.

Do Pardubic se však vrátil hned v prosinci a absolvoval čtrnáctidenní tréninkový cyklus proložený jedním zápasem za béčko.

Prostejov? Ne, díky!

Na testech podle prvotních informací zaujal.

„Domlouvali jsme se už na podmínkách a řekli mi, že se mnou od ledna počítají. Chtěli to jen projednat s vedením mé podmínky a měli se ozvat,“ pokračoval v líčení příběhu.

Jenže tady nastal zlom. Ještě v posledním měsíci roku se Vichtovi ozval druholigový Prostějov, který však fotbalista s díky odmítl.

„Volal mi pan Dudík a chtěl, abych to vyzkoušel. Bohužel jsem jim řekl, že jsem domluvený s Pardubicemi,“ přiznal Vichta.

Nadále se připravoval podle individuálního plánu, ale telefon nezvonil. Čekalo se na odchod dvou pardubických hráčů. „Pokud by odešli, uvolnilo by se pro mě místo v kádru i finance. Ti hráči opravdu odešli, ale stejně nikdo nevolal,“ nechápal.

Sám se připomněl jednou textovkou a byl ujištěn, že mu dají vědět. Ale do 8. února (uzávěrka přestupového období pozn. red.) nedali. V té době už měl Vichta zavřená vrátka i do Prostějova. „Už bylo pozdě. Nepočítali se mnou a já jsem věřil, že klapnou Pardubice. V Prostějově potřebovali doplnit kádr a nemohli na mě čekat. Byli tam už jiní kluci,“ chápal Vichta.

Co už tolik nechápal, bylo chování a komunikace Pardubic.

„Kdyby mi na rovinu napsali, seš hroznej nebo nechceme tě, bylo by to lepší, ale bohužel nic. Chápu, že jsem třetiligový hráč a Pardubice jsou první liga, ale mrzí mě to jednání, protože něco bylo řečeno a potom se nikdo neozval.“

Sám potom přiznal, že kdyby to věděl, rozhodl by se jinak. „Stoprocentně bych vzal Prostějov. Ale nemohl jsem to tušit. Když jsem do Pardubic přijel, všechno klapalo. Na druhou stranu jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet, jak na tom jsem.“

Přece jen Prostějov

Vysvětlení se Vichta nedočkal ani po konci přestupového období. Nakonec však má tento příběh pro fotbalistu alespoň částečně pozitivní konec. V Prostějově se od minulého týdne rve o šanci v profifotbale.

„Ozval se mi trenér Šustr, aby se na mě podíval a třeba to vyjde v létě,“ neztrácí naději Jakub Vichta.

Díky tomu nyní dojíždí do Prostějova jednou až dvakrát za týden na trénink, podle toho, jak mu to vychází časově s brigádou.

„Zatím jsem student a přivydělávám si. Nechtěl jsem se vázat na zaměstnání a chci dát šanci fotbalu, dokud vidím možnost posunu,“ pokračuje.

Naskytnutou příležitost si nemůže vynachválit.

„Vážím si toho. Obzvláště, když teď můžeme jen běhat a nevíme, jestli se sezona rozběhne. Je to ubíjející. Když víte, že můžete jít trénovat s míčem a kvalitním týmem, tak je to paráda,“ uzavřel Vichta.

Jakub Vichta

Věk: 25

Pozice: Záložník

Noha: Levá

Kariéra: Boskovice, Sigma Olomouc, HFK Olomouc, Mohelnice, Uničov

Reprezentace: U17, U19