Rossoneri výhrou 2:0 nad předposledním Janovem potvrdili první místo, před městským rivalem Interem mají nyní náskok dvou bodů. Petr Hegr ale útok na mistrovský titul nevidí růžově. „Spokojený můžeme být jen s výhrou, fotbal ale nic moc, byl jsem hodně zklamaný. Vůbec mě kluci nepřesvědčili.”

Košťanský kouč se na zápas do italského města módy a fotbalu vypravil se svým tátou a švagrem po vlastní ose, v sobotu zápas skoro Sokola nestihl. „Všechno v pohodě, město, stadion… paráda! Ale cesta nazpátek byla šílená. Příště poletíme. Mám v plánu na derby vzít manželku. Už jsem byl v Miláně třikrát, můžu jí udělat turistického průvodce.”

Hegr si AC Milan zamiloval už v útlém dětství, proto asi nepřekvapí, že nejsprostším slovem je pro něho název rivala Rossoneri. „Inter? Fuj!” zašklebil se kormidelník Košťan. Jeho největším idolem byl legendární Paulo Maldini, v současnosti klubový sportovní ředitel. Kdo se mu líbí ze stávajícího kádru? „Hernández je výborný; také Leão je vynikající, rychlý, jen zbytečně ztrácí balony; Tonali dělá hru… Zbytek týmu ale nic moc.”

Když Petr Hegr konečně dorazil na zápas svých Košťan, zbystřel. „Koukal jsem na hru a hned jsem si říkal, že Pepa Neumayer je celý Leão. Taky je rychlý, ale ztrácí moc balónů a pak se hned rozčiluje. Jen co jsem rozrazil dveře v kabině, řekl jsem mu to. Ošíval se, ale je to prostě Leão.”

Při duelu s béčkem Horního Jiřetína, který nakonec Košťany vyhrály po remíze 2:2 na penalty, mu hlavou proletěla ještě jedna asociace. „Náš brankář Lukáš Černý je velmi dobrý brankář ale poslední dobou má problémy při hře s nohama. Přitom ho znám od mladších žáků, hrával s námi v poli, nohy má skvělé. Nevím, co se s ním děje. Ten druhý gól, co dostal, to byl Mandous,” poznamenal Hegr s úsměvem a pak dodal: “Ale je dobře, že se snaží hrát nohama. To je prostě v moderním fotbale potřeba. Náš předseda je naštvaný, ale já říkám, že hra nohama se už od gólmanů vyžaduje. Holt občas něco zkazí, to je daň za to, že řadu akcí založí a pomůže obráncům.”

Fotbalová rozhodčí Monika Karásková
Zážitky sudí Karáskové: Žádost o ruku, brankář s průjmem nebo bitka na hřišti

Košťany na jaře třikrát vyhrály za tři body, jednou získaly bod a poté padly při penaltách, proti Jiřetínu naopak penaltový rozstřel zvládly. „Minule jsme o bod obrali Litvínov, který myslí na postup, teď jsme brali dva body proti silnému Hornímu Jiřetínu. Průběhu hry slušela asi remíza, bod z penalt je navíc. Nebylo to ideální, ale jinak jsem spokojený s bodovým ziskem.” Kdyby Sokol nepoztrácel spoustu bodů na podzim, možná by nyní bojoval o postup do krajské soutěže. „Bodů jsme určitě mohli mít daleko víc,” souhlasil Hegr.

Ve svém týmů má celou řadu bojovníků, kteří jsou zároveň poněkud hůře zvladatelní. Dalo by se říct, že se jedná o typické hajzlíky, kteří ale leckdy ve fotbale najdou lepší uplatnění než uťápnutí introverti působící na zeleném pažitu jak leklé ryby. „Každý náš zápas je vyhrocený, máme tam hodně konfliktních typů. I sobotní zápas byl tak nějak na hraně. Ale emoce do fotbalu patří i na téhle úrovni. Teď nás čekají zápas s mužstvy, které spíš brání, to se nám hraje hůř. Ale určitě chceme pokračovat v jarním trendu a dál získávat body.”

Sokol Košťany - Sokol Horní Jiřetín B 2:2 (1:0), PK: 5:4
Branky: 40. a 87. Baláž - 56. Spilka, 82. Kopaničák. 
Rozhodčí: Moudrý - Pešta, Mazour. ŽK: 2:0. Diváci: 30.