„Pimpimu” je 34 let. Před rokem zapíchl profesionální kariéru a začal nový život. Práce, rodina a fotbal už jen jako víkendové zpestření. Proč? „Já chtěl v Ústí hrát, oni chtěli mě, ale nemohli mi dál plnit finanční podmínky. Jít níž jsem kvůli rodině nechtěl,” vysvětluje na krátko střižený chlapík s opravdu významně klenutým pozadím a pomalu se rýsujícím bříškem, proč se rozhodl jednu kapitolu svého života uzavřít.

Pimpara už se nechtěl nikam za profesionálním fotbalem trmácet. Proto přijal nabídku Sokola Srbice, která kromě fotbalové příležitosti obsahovala i pracovní. „Bydlím v Teplicích pod Doubravkou, mám to z kopce kousek. Jak do práce, tak na fotbal. Dělám v Pedersenu dispečera, trasuju. Jsem po profi kariéře spokojený, jen je to sedavá práce, takže kila jsou nahoře,” hlásí tatínek tříletého kloučka, který už kope do míče, a roční holčičky.

Černé mraky nad kariérou rozehnal Černý
Kardiochirurg Štěpán Černý z pražské Nemocnice Na Homolce, který Pimparu v lednu 2010 operoval, se o problému mladého fotbalisty dozvěděl náhodou.  „Koupil jsem si jednou na cestu do tramvaje sportovní noviny, ve kterých jsem se dočetl, že mládežnický reprezentant a hráč Teplic Jiří Pimpara končí kariéru, protože jej čeká výměna chlopně. Informace v tisku bývají zjednodušené a nejsou vždy úplně odborně správně, ale mezi řádky jsem vyčetl, že má vrozenou vadu aortální chlopně. Konkrétně tzv. dvojcípou aortální chlopeň a její významnou nedomykavost," líčil DeníkuN náhodou, která ho přivedla k Pimparovi a později i dalším fotbalistům s vrozenou srdeční vadou. Černý věděl, že zmiňovaný problém se dá řešit, napsal proto do Teplic mail. Nadšenému fotbalistovi potom pomohl vrátit se zpět na fotbalové trávníky. Černé mraky nad jeho kariérou se rozplynuly, Pimpara mohl hrát bez omezení. 

Povídání se odehrává na hrací ploše, nahoře u kabin stojí trenér Martin Luger a se zájmem poslouchá, co jeho svěřenec povídá. „Dieta! Dieta!” pokřikují další funkcionáři. Pimpara se vesele pousměje. Zatím to ale na krajský přebor stačí. Máme dobrý tým, dáváme hodně gólů, jsme v tabulce nahoře. Ale něco shodím,” má stále na tváří úsměv.

Byly však doby, kdy mu do smíchu rozhodně nebylo. Když chtěl rozvíjet začínající ligovou kariéru, doktoři u něj objevili srdeční vadu. A s fotbalem byl na čas ámen. „Je to už jedenáct let, co jsem po plastice  aortální chlopně. Ve sportu žádné omezení nemám, jen jsem každý rok kontrolovaný na Homolce, kde mě operovali.”

Jiří Pimpara v srbickém dresu sází především na zkušenost: 

Zdroj: Deník/František Bílek

Po náročné operaci se brzy k fotbalu vrátil, dokonce se stal velmi platným ligovým fotbalistou. S Libercem například získal domácí pohár.  Není je vzorem pro ostatní fotbalisty, kteří mají problémy se srdcem. Psychicky pomáhal například Davidovi Lischkovi, kterého potkal podobný osud. „Ti hráči se na mě obracejí, jsem s nimi v konaktu. Dostávají se ke mně přes doktora Černého, který mě operoval. Dávám jim i jejich rodičům podporu, pomáhám rád. Vždyť jsem si to prošel, tak o tom vím hodně.”

Kdo je Jiří Pimpara?
Jiří Pimpara je rodák z Rumburka. Narodil se 4. února 1987. V deseti letech odešel do FK Teplice. Hrál za béčko „sklářů", hostoval v Ústí nad Labem. Po operaci srdce zamířil do Varnsdorfu, odkud si ho vytáhl Liberec. Pod Ještědem naplno ochutnával nejvyšší soutěž, zahrál si i na Slovensku za Podbrezovou. Po návratu do Čech oblékal dres Vlašimi, Žižkova a Ústí nad Labem. Před rokem se rozhodl ukončit profesionální kariéru a zakotvit v Srbicích (krajský přebor), kde už kopali jeho bývalí spoluhráči z Ústí nad Labem Martykán a Zacharda. 

Při nedávném mistrovství Evropy Pimparovi zatrnulo. Kolaps Dána Christiana Eriksena při duelu s Finskem sledoval se svými spoluhráči v hospůdce u srbického hřiště. „Vždycky, když se něco takového při fotbale přihodí, tak se mi to vrátí. Tenhle případ byl o to nepříjemnější, že byly v televizi detailní záběry na hráče i na jeho rodinu.”

Podívejte se, jak Pimpara v kabině Srbic slaví výhry:

Zdroj: Deník/František Bílek

Pimpara oceňuje, jak Eriksenovi spoluhráči situaci zvládli. „Tím, že se to už párkrát stalo, tak jsou po celém světě různé osvětové semináře. Hráči jsou tak poučení a ví, co mají dělat. Kluci z Dánska zasáhli skvěle. Takové věci se bohužel ve fotbale stávají a dál stávat budou. Je jedině dobře, že jsou medializovány," uzavírá Pimpara své povídání na umělé trávě srbického stadionku.