Pocit blaha se v něm rozléval i poté, co jeho tým v sobotu porazil poslední Modrou jen 1:0. „S výsledkem i hrou panuje absolutní spokojenost. Gólů jsme mohli dát víc. Soupeř hrál jako o život, nedal penaltu, ale jinak neměl skoro nic. Takové zápasy jsou hlavně o hlavě. My se snažili ten zápas zvládnout, nepodcenit ho. Myslím, že se to povedlo,” vykládal po hubeném vítězství.

Ještě před tím, než se jarní kolotoč krajského přeboru znovu roztočil, usedli hráči Horního Jiřetína na řetízák, který byl puštěný na nejvyšší rychlost. „Se Štětím jsme dostali asi devět gólů. Byla to generálka, pomohla nám. Kluci si sáhli na dno a zjistili, že to takhle nepůjde. Od té doby to začalo fungovat. V jarní tabulce jsme asi druzí, třetí. Možná Vilémov a Domoušice jsou před námi.”

Lilko si pochvaluje stabilní sestavu i dobře poskládaný tým. „Točí se tak dva tři lidi. Jsou tam charakterově dobří kluci, srdcaři. Parta je základ, ta je také dobrá. Fotbal je baví, pochopitelně nejvíc, když se vyhrává. Pár sezon zpátky moc bodů nebylo, do toho covid… Nebylo to ono, i to zapálení do hry nebylo takové. Teď vládne pohoda. A co se týče samotné hry, tak jsou tam mladí fotbalisti, jsou rychlí. Opravdu to funguje.”

Podívejte se, jak je na stadionku v Horním Jiřetíně krásně: 

Atmosféra na stadionku v Horním Jiřetíně | Video: Deník/František Bílek

Když má jiřetínský kouč, který přišel od mostecké mládeže před minulým ročníkem, jmenovat opory, zasekne se. „Máme danou osu týmu. Ale nechtěl bych říkat jednotlivé kluky. Každý má svou úlohu, i ti kluci, kteří jsou na lavičce. My teď jsme sice pátí, vyhráváme, ale myslím si, že ke konci sezony dostanou šanci i ti, kteří tolik nehrají. Musí se také ohrát. Chtěl bych na další ročník mít větší možnosti na střídání, prostě širší kádr, tak ať také získají zkušenosti a herní jistotu. Děláme další lidi, chceme, aby rostli vedle těch zkušených.”

Pro Horní Jiřetín je krajský přebor ideální soutěží. Má dobré podmínky, areál nabízí možnost tréninků i v zimě na umělé trávě. „Na vyšší soutěž není a nižší by zase byla málo. Do divize nejde jít, vždyť i ty Domoušice, které ji chtějí hrát, budou muset udělat pět šest posil, aby se v ní neztratily. Rozdíl mezi krajem a divizí je totiž velký,” myslí si Lilko.