Lidé ničí lesy. Přemisťují lapače kůrovce, navrtávají břízy kvůli vodě

Například Lesní správa Hanušovice v poslední době nachází plastové stojanové lapače na kůrovce bez feromonových sáčků. „Odcizené sáčky pak vídají připíchnuté a nebo upevněné drátem na větvích zdravých stromů v okolních porostech,“ popisuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Pokud měl někdo pocit, že tím lesu pomůže, mýlil se. „Namísto kontrolního odchytu lýkožrouta totiž dochází k náletu kůrovců na stromy v zapojených porostech a nepřímo i k podpoře šíření kalamitních škůdců,“ doplňuje Jouklová.

Hory sužuje kůrovec. Lesníci zasahují a sázejí lesy nové generace

Pokud přemisťování sáčků nebylo myšleno v dobrém, trest může přijít záhy. Sáčky totiž obsahují látky, které mohou kůži podráždit.   „Občas se samozřejmě nějaký vandal najde a lapač zničí, ale není to často. Někdy najdeme otevřenou odchytovou nádobu, kterou zřejmě zvědavec nedokázal zpátky zasunout, ale to při pravidelné kontrole lapače snadno opravíme,“ doplňuje Jouklová.

Pití ve špatný čas přiková k toaletě

Jenže podivností, které se momentálně dějí v lesích, je více. V posledních letech se i u nás rozmáhá starý slovanský zvyk, udržovaný stále třeba v Pobaltí či na Ukrajině, který přisuzuje spásné účinky pití březové vody. Její stáčení má probíhat skrze malou dírku, která se dá po navrtání stromu zatmelit štěpařským voskem.

Někteří sběrači si ale starosti nedělají. Soustava kanystrů a gumových hadiček přišpendlená do kůry nadzvedla na jaře mandle třeba městské policie v Doksech, která pro omlazující kůru moc pochopení neměla. „Autor tohoto veledíla by spíše potřeboval pořádný kýbl rozumu, jelikož navrtal strom stojící na náspu nad železniční trati a poškozením dřeviny se dopustil minimálně přestupkového jednání,“ okomentovali strážníci na sociálních sítích.

Velký úspěch! Jizerskohorské bučiny se dostaly do UNESCO

Odběr březové vody je ale neopodstatněný zlozvyk a mýtus.  Přestože ze stromů tekutina kape, ta blahodárná to není. „Je to běžná stromová míza, bříza po navrtání jak se říká pláče, podobně jako jiné stromy. Mládí vám asi nezajistí, podobu ale změnit můžete určitě. Pití stromové mízy způsobuje průjmy a bolení břicha,“ vysvětluje Eliška Čermáková, která březovou vodu také stáčí a pije.

Utajenou plantáž zničil buldozer

V minulých dekádách často lesníci bědovali nad vyrýpáváním a odnášením malých stromečků z lesních školek. Někde posloužily pro vánoční dekoraci, jinde se staly součástí zahradního aranžmá. Někteří uživatelé lesa ale řeší opačný problém. To když zjistí, že jim v něm naopak něco přibylo.

Před několika lety tak myslivec Jan Potocký objevil celou konopnou plantáž. „Lovil jsem prase, po zásahu ale odběhlo. Vydal jsem se brzy ráno na dosled. Divočáci se cítí v bezpečí v opravdu drsných porostech a keřích a já jsem do jednoho takového nepřístupného chroští, do kterého se nedalo rozumně dostat, doslova proplazil,“ vypráví myslivec.

Brzy se ukázalo, že to co považoval za přírodou stvořený neprostupný pás je dobře vymyšlená skrýš. „Připadal jsem si jak Alenka v Říši divů, bylo to neuvěřitelné. Mezi těmi hustými keři byl  uprostřed dokonale vysekaný kruhový plácek, na kterém jsem napočítal dvacet vzrostlých rostlin konopí. Někdo je tu pěstoval a křoviska mu posloužila jako hradba,“ popisuje.

Rostou hlavně masáky a lišky. Houbařské žně začnou v polovině srpna

V konopí se Jan Potocký nevyzná, přemýšlel, zda má nález ohlásit policii či ne. Nakonec se to vyřešilo samo. „Mezi ránem a večerem totiž někdo stačil to křoví s konopným pláckem srovnat se zemí. Jestli to někdo taky zjistil, zametal stopy nebo to byla součást lesní práce, to jsem se nikdy nedozvěděl, kolegové nic neříkali,“ usmívá se myslivec.

Podobných konopných skrýší ale v lesích nejspíš moc nenajdeme. Lesy ČR se s nimi zatím nesetkaly a vysvětlení je nasnadě. „Podmínky pro pěstování konopí v lese nejsou ideální,“ uzavírá mluvčí Eva Jouklová.