Po více než třech hodinách bylo jasné, že se obě strany dohodnou. Výsledek? Doživotní trest. Uzavřenou dohodu nyní musí posvětit soud.

Jiná místnost

Krajský soud na poslední chvíli uvolnil pro setkání jinou místnost, do které byl Zdeněk K. přiveden mimo prostor, kde čekali novináři. Původně se jednání mělo uskutečnit ve druhé největší místnosti justičního paláce – v soudní síni číslo 10, kde je možný přístup pouze přes chodbu.

Ve čtvrtek ale Krajský soud v Ostravě vyčlenil nečekaně větší místnost, a to číslo 7, kde chodí obvinění a obžalovaní bočním vchodem. Krajský soud v této chvíli figuruje v případu pouze jako poskytovatel prostoru. O přidělení jej požádal státní zástupce. 

„Primárně jsme si místnost číslo 7 drželi pro účely soudu. Včera jsme zjistili, že sedmička je volná. Kolegové, kteří tam soudili, již neměli potřebu ji využít pro sebe. Tak jsem kontaktoval státního zástupce a nabídl mu tuto místnost, která nabízí větší komfort. Je to i s ohledem na to, že se jednání může zúčastnit větší množství poškozených, mimo jiné obyvatelé věžového domu, kde hořelo. Bezpečnostní výhodou je také příchod obviněného bočním vchodem mimo přímý vstup do jednací síně,“ řekl Deníku místopředseda Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl.

Jednání bylo neveřejné. Samotného Zdeňka K. do jednací síně přivedla ozbrojená zásahová jednotka vězeňské služby. Na chodbě hlídkovala justiční stráž a psovod se psem.

Státní zástupce Michal Król nechtěl předem o podmínkách dohody hovořit, potvrdil však čtvrteční informace Deníku, že Zdeněk K. v rámci návrhu uzavření dohody souhlasí s trestem ve výši 30 let, je ochoten jednat také o doživotí. Nakonec přijal doživotní trest.

Byl chráněný

K jednání dorazili jen tři poškození. Byl mezi nimi i Milan Bernat (60 let). „Měl jsem tam syna, nevěstu a vnučku Melinku. Bylo jí jedenáct let. Chci vědět, proč to udělal. Stále mě to trápí,“ řekl Milan Bernat, který po opuštění soudní síně řekl: „Chtěl jsem po něm skočit, ale byl chráněný. Ptal jsem se ho, proč to udělal. Řekl, že tam neměli být.“

Odškodné

Do soudní síně vešli i dva zmocněnci pozůstalých, advokáti Petr Kausta a Jaromír Parobek. „Je to pro všechny tíživé. Při absenci absolutního trestu je pro mé klienty nepřijatelný jiný trest než doživotí,“ řekl Petr Kausta s tím, že u pátečního jednání pozůstalí nechtěli být.

Jaromír Parobek uvedl, že jeho klienti nesouhlasí s jednáním o dohodě o vině a trestu, naopak trvají na klasickém hlavním líčení. „Řádné projednání v hlavním líčení a veřejně provedené dokazování by umožnily lépe se vyrovnat s touto nezměrnou lidskou tragédií,“ řekl Jaromír Parobek.

Požár vypukl 8. srpna loňského roku v Bohumíně v bytě v jedenáctém patře. O život přišlo jedenáct lidí, z toho pět po skoku z výšky. Zdeněk K. se vydal do bytu v jedenáctém patře, kde probíhala oslava. Té se zúčastnili i jeho příbuzní, včetně manželky, která se od něj odstěhovala do bytu k synovi. S tím se Zdeněk K. nedokázal smířit. S sebou měl dvě PET lahve s benzinem. Když mu na zazvonění jeden z přítomných otevřel, vylil dovnitř hořlavinu. Zbytkem polil zabouchnuté dveře. Poté vytáhl zapalovač. Po zadržení prohlásil, že chtěl všechny pouze vystrašit.