Výpravy do historie pokračují dnes již zaniklou obcí Záluží, která ustoupila rozšiřujícímu se chemickému komplexu.

O obci Záluží, německy Maltheuern, je první písemná zmínka v listině Boreše z Rýzmburka z roku 1333, ve které prodal svůj hrad Kostomlaty a k němu příslušející vesnice včetně části Záluží. Tvrz v Záluží byla poprvé zmíněna v roce 1512. Stávala na ostrůvku uprostřed rybníka na jižním okraji vesnice a patřila nejspíše k sídlům typu motte. Roku 1613 císař Rudolf II. povolil zapsat Záluží jako svobodný statek do zemských desek a propustil jej z manství k mosteckému hradu. 

V roce 1870 zde byla postavena sklárna a následovaly hnědouhelné doly Viktoria (1880), Radetzky (1891, od roku 1919 Kolumbus), Neuschacht (1905, od roku 1907 Tegetthoff, od roku 1919 Herkules a 1951 přejmenovaný na Vítězný únor).

Dne 5. května 1939 byla slavnostně zahájena výstavba chemického závodu na výrobu pohonných hmot z hnědého uhlí. V okolí byly zřízeny zajatecké a pracovní tábory. Rafinérie byla v letech 1944 a 1945 opakovaně cílem spojeneckých náletů, při kterých bylo několikrát zasaženo i samotné Záluží. 

Menší část obce byla zbourána už v letech 1956–1960. Převážná většina Záluží však byla zbořena v letech 1974–1975 při rozšíření chemických závodů. Katastrální území bylo připojeno k městu Litvínov.

(luk)