Rychtář v obci či městě vykonával funkci podobnou starostenské. Obecně mezi jeho povinnosti patřil výkon nižšího soudnictví ve městě či vesnici, správní funkce, zastupoval obec vůči okolí a často také byl reprezentantem vrchnosti a ručil jí za dodržování povinností a příkazů a vybírání daní, poplatků a úroků. Od závěru vrcholného středověku se ve městech jeho pravomoci postupně přesunovaly spíše do oblasti policejní, zatímco správní funkce vykonával purkmistr s pomocí konšelů. V královských městech byl rychtář de facto přímým zástupcem panovníka, často vyvažujícím vliv městské rady v čele s purkmistrem. Ve venkovském prostředí zůstával rychtář hlavou obce i v novověku a povětšinou zastupoval zájmy vrchnosti.

Ve sbírkách Oblastního muzea a galerie v Mostě nacházíme pěkný soubor rychtářských práv z Mostecka. Mnohá z nich však byla v minulosti připsána nesprávným obcím. Příkladem je představený exponát, který byl po léta dáván do spojitosti s Dolním Jiřetínem. Ve skutečnosti pochází z Třebušic. Díky pečlivému pátrání našich pracovníků se však podařilo vypátrat jeho skutečný původ. Exponát byl do sbírek starého muzea darován již 15. listopadu 1891 Antonem Dieneltem, představeným obce Třebušice a "majitelem hospodářství". Právo je vyřezáno a částečně vysoustruženo z jednoho kusu dřeva a stejně jako u ostatních obcí Mostecka zpodobňuje předloktí s rukou sevřenou v pěst. S nadsázkou lze říci, že vzhledem je vzdáleně podobné například husitskému palcátu, který je rovněž v symbolické podobě insignie spojován se slavným vojevůdcem Janem Žižkou.

Michal Soukup – ředitel Oblastního muzea a galerie v Mostě