Již na podzim jsem pozoroval neobvyklé chování lípy, která shodila své listy dříve, než bývá obvyklé. Přisuzoval jsem to ne příliš šetrné revitalizaci (rekonstrukci) koryta Vesnického potoka, na jehož břehu lípa po staletí stojí a který zřejmě narušil již tak chatrný kořenový systém tohoto stromu. Přesto jsem doufal, že si příroda opět pomůže, tak jako již mnohokráte a na jaře se naše lípa opět zazelená. Můj optimizmus vzal za své při prosincové kontrole, kde již bylo patrné rozsáhlé zasychání celého stromu. Stav jsem tehdy zadokumentoval fotografií  a tajně doufal…

Bohužel, jaro ukázalo pravý stav věci a je patrné, že přes zimu tento památný strom zcela uschl. Nedostal jsem tak ke svým pětapadesáti narozeninám nejlepší dárek. Ano, již čtyřicet let chodím kolem tohoto svědka dávné minulosti a doufal jsem, že i mě tento strom přežije. Nestalo se a já jsem naopak svědkem jejího zániku. Dnes tu tedy stojí pouhé mrtvé torzo, které ještě několik let bude tlít a připomínat kdysi symbolický strom zdejšího malebného koutku přírody nad rozsáhlou jizvou velkolomu ČSA. Jako přesný termín zániku stromu stanovuji datum 1.12. 2019, kdy jsem lípu naposledy navštívil a kdy jsem si poprvé uvědomil její zánik. Zázrak se tedy nestal. Zbydou jen vzpomínky a záznamy v historické literatuře, pověsti a báje s tímto stromem spojené (www.nprjezerka.cz). Je smutnou realitou, že strom samotný začal vlastně chátrat až poté, co si na něj vzpomněli oficiální ochránci životního prostředí a umístili v jeho blízkosti ceduli o památném stromu. Lípa v podstatě nebyla chráněna oficiálně nikdy. Krutá realita. Necitlivá rekonstrukce koryta Vesnického potoka, popsaná jako revitalizace asi zasadila lípě její poslední ránu (nikoli však z milosti).

Vím, že vše živé má svůj počátek a svůj zánik, je to přirozené a dané svou podstatou, ale také vím, že jsou určité hodnoty, které bychom jako lidstvo měli chránit. Zde se ochrana bohužel příliš nepovedla a svědectví naší neschopnosti budeme mít ještě pár let před našimi zraky. Ano, bude to rozpadající se torzo mrtvé Žeberské lípy. Co nato říkáte vy, pánové ochranáři, kteří máte Národní přírodní rezervaci Jezerka na starosti. Že je to z AOPK v Ústí n. Labem daleko? Že o tom ochranáři z Českého Švýcarska (mají naší NPR Jezerka na starosti)ani nevědí? Nedivím se, jen smutně konstatuji, že ze seznamu památných stromů zmizí asi ten pro náš kraj strom nejvzácnější. S pánem Bohem, Žeberská lípo.

Libor Řezníček (Walker)