Plechové a mechanické hračky továrna Heller & Schiller vyráběla v Litvínově, tehdy Oberleutensdorfu, hlavně v období mezi dvěma válkami. Stávající výstava je doplněna o nová dioramata a exponáty. Opět nechybí elektrické kolejiště. Vystavovateli jsou Michal Widenský a Miroslav Smaha z Muzea technických hraček Velvary. Výstava potrvá až do 31. prosince 2022.

Výroba plechových hraček se v Litvínově datuje už od roku 1864, kdy s ní začal Viktor Schlesinger. Po dvaceti letech tuto výrobu převzal Conrad Richter, jehož sídlo měla firma v č. p. 25 v Široké ulici, dnes ulice 9. května. Zde se vyráběly plechové předměty, především lokomotivy, vláčky, osobní a nákladní automobily, ale i třeba tramvaje. Pokračovateli výroby plechových hraček se pak stali bratři Emil a Viktor Hellerové.

Šéfem firmy byl Emil a vyrábělo se i smaltované nádobí a domácí zboží. Výroba hraček byla rozšířena poté, co do firmy vstoupil Ernst Schiller. Název se ustálil na Heller & Schiller, erste Oberleutensdorfer Blech und Metallwarenfabrik. Společnost v letech 1907 - 1908 nechala postavit novou tovární budovu (č. p. 529) na vrchnostenském poli, jižně od města v Nádražní ulici. Výroba byla prakticky ukončena s příchodem II. světové války.

Když se rozhodlo o tom, že československé pohraničí bude na základě podpisu Mnichovské dohody vydáno hitlerovskému Německu, byla Hellerům a Schillerům továrna zabrána německou správou z důvodu, že rodiny byly židovské.

V průběhu II. sv. války pak musela, stejně jako další továrny podporovat válečný průmysl, takže z výroby hraček a nádobí musela přejít na vojenský materiál. Po skončení Iválky už se výroba neobnovila. Je známo, že Schillerovi odešli z Oberleutensdorfu do Prahy. Otec Ernst s manželkou byli později deportováni do koncentračního tábora, kde zahynuli. Své syny však poslali do zahraničí, konkrétně do Jižní Ameriky. Oba se usadili v Chile, kde pracovali jako zemědělci. Mladší Jiří Antonín (Georg Anton), který se narodil 22. října 1919 v Oberleutensdorfu se přihlásil do čs. zahraniční armády a v roce 1945 se vrátil do vlasti jako příslušník čs. zahraničního letectva RAF. Zemřel po peripetiích s komunistickým režimem, který se dostal v únoru 1948 k moci, na infarkt 9. června 1951.

Starší ze synů Carl Robert se narodil se 26. spna 1915 v Berlíně. V Jižní Americe zůstal. Až do 70. let minulého století totiž žil v chilském Santiagu. Po Pinochetově puči však musel prchnout ze země. Odjel do Anglie, kde se usadil a pracoval jako ředitel hotelu Richmond v městě Bath. Dne 20. listopadu 1976 zde zemřel.

Bohužel úplnou anabázi rodiny Viktora Hellera se zatím nepodařilo zjistit. Jedná se pouze o drobné střípky. Například z kroniky Litvínova z roku 1941 lze vyčíst, že Viktor Heller byl označen za bývalého československého legionáře z I. světové války. Skutečnost však byla taková, že jím nebyl. V rejstříku čs. legionářů figuruje pouze jeho bratr Emil. Po osudech rodiny Hellerových pátrali také historikové ze Severočeského leteckého archivu Most, ale zatím se nic dalšího nepodařilo vypátrat.

V roce 1941 psal kronikář Oberleutensdorfu Rudolf Lill, že firma Heller & Schiller poté, co ji převzal Kurt Schmidt z Berlína Halensee, přešla do arijských rukou. Výrobní hala po válce posloužila jako první jídelna pro nedaleký závod Benar Litvínov, aby v druhé polovině 60. let minulého století byla zbourána a namísto ní postaveny tři věžové panelové domy v dnešní Mostecké ulici.

Jana Kratinová

Děkujeme za příspěvek. Do rubriky Čtenář reportér je můžete posílat buď přes formulář na webu Mosteckého deníku nebo na e-mail: mostecky@denik.cz