Bydlíte v pasivním domě?
V secesní vile z roku 1907, ve které jsem provedl kompletní rekonstrukci s využitím principů pasivního standardu, jsem žil čtyři roky. Vím tedy přesně, jaké přínosy takové bydlení má a jaké se s ním pojí náklady na realizaci a provoz. V současnosti ale bydlím v nájemním bytě v bytovém domě ze třicátých let minulého století, takže mám příležitost vnímat všechny aspekty druhé strany mince. To znamená mnohem vyšší náklady za spotřebovanou energii, nižší tepelný komfort v interiéru a ne úplně radostné zprávy z čidel oxidu uhličitého. Věřím, že se k pasivnímu standardu opět vrátím.

Co konkrétně znamená pojem pasivní dům?
Kvalitní dům, v němž se udržuje pohodlná teplota, čerstvý vzduch s nízkým znečištěním emisemi oxidu uhličitého, nižší prašnost a lepší akustika. Zároveň spoří energii a finance na provoz. Výhodou je, že v létě i v zimě uvnitř panují příjemné teploty bez toho, abyste museli používat drahé komplikované technologie, jako je například klimatizace. Základem pasivního domu je ale kvalitní návrh a osazení na pozemku, které využívá vhodné orientace k světovým stranám nebo přirozeného zastínění, třeba listnatými stromy. Aby dům dodržel všechny technické požadavky a spotřebovával minimum energie, je potřeba ho zaizolovat a instalovat systém řízeného větrání.

Jaké technologie se tu používají pro výrobu energie?
Pasivní dům má potřebu energie na vytápění třikrát nižší, než je tomu u nízkoenergetického domu, a čtyřikrát až šestkrát nižší oproti požadavkům dnes platné legislativy. Je tedy snadné ji čímkoli pokrýt, stačí si vybrat. Vhodné jsou obnovitelné zdroje energie, byť mají v závislosti na lokalitě limitované možnosti. Pasivnímu domu ale stačí. Přebytky pak lze využít například pro elektromobilitu nebo pro pokrytí dalších lokálních potřeb, například k zajištění provozu oběhových čerpadel. Přidáte-li k pasivnímu základu fotovoltaiku, posunete jej na nulový, popřípadě až plusový dům.

Nulový dům? Co si pod tím mám představit?
Potřeba energie nulového domu je třikrát nižší, než je tomu u domu pasivního. To je však porovnání z pohledu technické definice. Legislativa nehovoří o nulových domech, ale domech s téměř nulovou spotřebou – nikoli potřebou – energie. Stávající požadavek na tento typ budovy je v legislativě zanesen již od roku 2013, standard je však horší než nízkoenergetický. Což by se mělo s novelou norem posunout pod hranici nízkoenergetického standardu.

Pasivní dům však stále zůstává o velký krok vpředu před požadavkem legislativy. To je pro investory dobrá zpráva, neboť při stavbě v pasivním standardu bude nemovitost dobře prodejná i v budoucnosti.

Objevují se fámy, že od letošního roku budeme moci stavět jen pasivní domy, což novostavby zdraží o desítky procent. Jaké novinky a povinnosti stavebníkům tedy přinese nový energetický standard?
Rok 2020 přináší nové požadavky na projektanty, ale i na investory. Již při žádosti o stavební povolení budou muset i rodinné domy splňovat takzvanou definici „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Požadavky se zpřísňují, ale i tak jsou zatím přibližně na polovině požadavků pro pasivní dům. Takže rozhodnete-li se postavit pasivní dům, nejspíš bude i za deset let splňovat odpovídající legislativní požadavky. To může mít velmi pozitivní vliv na hodnotu nemovitosti v budoucnosti.

Dá se to nějak jednoduše spočítat?
Jedním z požadavků je příslušná potřeba energie na vytápění. Pasivní dům potřebuje 15 kWh/m2 ročně, nízkoenergetický dům 50 kWh/m2 ročně, dům s téměř nulovou potřebou energie podle novely vyhlášky, která se očekává v první polovině letošního roku, 30–45 kWh/m2 ročně. Když výše uvedená čísla vynásobíme cenou za kWh, která je uvedena na vyúčtování od dodavatele, a plochou a ještě k tomu připočteme nějaké to procento ztrát při výrobě energie, dostaneme provozní náklad.

Centrum pasivního domu
Nezisková organizace, která letos oslaví patnácté narozeniny, dělá osvětu zdravému a úspornému bydlení. Ukazuje široké veřejnosti, že takové stavby jsou komfortní a dostupné prakticky každému.

Kromě toho, že sdružuje ověřené a kvalitní firmy v oboru, vzdělává odbornou veřejnost. Radí a pomáhá i stavebníkům, kteří se při výstavbě nebo rekonstrukci svého domu rozhodli myslet na energetickou úspornost.

Vraťme se ještě k ceně za pasivní dům, která je velkým strašákem.
V roce 2015 jsem spolupracoval jako energetický auditor na studii, do které bylo zařazeno čtyřicet osm domů v pasivním standardu. Závěry byly takové, že při kvalitním návrhu a realizaci se cena pasivního domu pohybuje v cenách běžné výstavby. Dnes však stavíme za jiné ceny než v roce 2011 nebo v roce 2013, kdy došlo k poslední novelizaci vyhlášky o energetické náročnosti. Současné studie tedy uvádějí, že při srovnatelném projektu a realizaci je počáteční investice vyšší o dvě až patnáct procent. Vrátí se ale už po sedmi až patnácti letech. Takže se zaplatí dřív, než se splatí hypotéka. Musíme také brát v potaz, že neustále rostou ceny energie. Koncepce pasivního domu se podílí na vyvážené energetické bilanci, tím obyvatelům zajišťuje určitou jistotu finanční nezávislosti. Z hlediska cenové náročnosti materiálů je volba na stavebníkovi a projektantovi. Stále však existují řešení, která si můžete udělat svépomocí, čímž také ušetříte.

Kolik skutečně pasivních domů už v Česku stojí?
Pasivních domů je podle našich odhadů a dostupných statistik státních programů okolo sedmi tisíc. To je velká zásluha státu, který těmto domům vytvořil kontinuální podmínky v podobě finanční podpory, která motivuje investory k tomuto typu výstavby. V posledních letech přibývá také pasivních veřejných budov, jakými jsou školy, nemocnice či obecní úřady. Před pěti lety jsme hovořili přibližně o třech či čtyřech procentech výstavby z celkově vydaných stavebních povolení, v posledním roce se blížíme k deseti procentům, takže popularita mezi veřejností narůstá.

Nedůvěra však stále u mnoha lidí přetrvává. Proč?
S pasivním domem přišel vědec, fyzik. A jejich jazyku mnoho lidí nerozumí. Čemu nerozumíme, tomu nedůvěřujeme nebo v tom hledáme složitost. Pokud by s pasivním domem přišel marketingový specialista, který by emočně představil všechny jeho výhody, byl by už dávno standardem.

Co je největší překážkou pro širší výstavbu?
Nedůvěra, neznalost, předsudky. Ale mění se to a naše Centrum k tomu výrazně přispívá svou osvětou.

Podle mých zkušeností se lidé nejčastěji brání představě řízeného větrání, kvůli kterému nebudou moci otevírat okna.
To je naprostý mýtus. Okna jsou dnes výstavní skříní pasivních domů – jsou velká, krásná, barevná, otvíratelná. Jak dům majitelé užívají, je na nich.

S rekuperací souvisí také obavy z množství komplikovaných technologií a strach z výpadku elektřiny. Můžete vysvětlit, jak celý systém funguje?
Chytrý návrh, zohledňující i možnost údržby, vás do složitostí nežene. V případě výpadku elektřiny, pokud si ji nevyrábíte sami, jste na tom stejně, jako domy bez systému řízeného větrání. Otevřete si okno, kdy potřebujete. A jak funguje rekuperace vzduchu? Z vnějšího prostředí přivedete vzduch do jednotky, kde se přes výměník předehřeje a dál pokračuje čerstvý do interiéru, znečistěný je odveden ven. Vysoká účinnost využití odpadního tepla či naopak chladu vám zajistí tepelnou pohodu.

Z jakých materiálů se domy staví? Musí jít o dřevostavby?
Pro výstavbu lze použít téměř jakýkoli materiál. Každý má své potřeby a technologické postupy pro splnění požadavků pasivity. 

Jaká omezení z hlediska vzhledu, umístění, architektonických prvků stavba vyžaduje?
Pasivní domy od běžných nemusí rozpoznat ani odborník. Jsou však zásady, které stavbu mohou zlevnit. To se týká především orientace ke světovým stranám a využití vhodného stínění. Stejně tak jednoduchost geometrického tvaru budovy přispívá k nižším investičním nákladům.

Je na trhu dostatek firem, které ho dokážou postavit?
V současnosti jsou kvalitní firmy vyprodány na měsíce, některé i na rok dopředu. Netýká se to ale jen pasivních domů.

Lze na výstavbu využít dotace?
Ano. Pro rodinné domy, bytové domy a veřejné budovy jsou vypsány kontinuální dotační programy Státním fondem životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu má zase program, který může investorovi zprostředkovat poradenské služby. Ty ho na výstavbu či rekonstrukci připraví. Meziročně narostl celkový počet dotačních žádostí o třetinu, přičemž nárůst žádostí u pasivních domů je o osmdesát procent vyšší.

Mezi realizacemi na stránkách Centra pasivního domu se objevují i příklady rekonstrukcí. Za jakých podmínek lze přestavět starší dům?
Ze své zkušenosti vím, že rekonstrukce je výzvou. Nemůžete ovlivnit tvar či orientaci ke světovým stranám. Dodržením principů pro pasivní standard se však můžete energetickým požadavkům hodně přiblížit. Je potřeba si k tomu přizvat odborníka.

Vy sám máte rozsáhlé zkušenosti s tímto druhem rekonstrukcí v památkových objektech. Můžete uvést nějaký příklad?
V Poděbradech, kde jsem žil a realizoval jeden projekt, vím o třech povedených rekonstrukcích vil, postavených před 2. světovou válkou. Nebylo to jednoduché, jelikož majitelé chtěli zachovat historický vzhled. Některé z dalších povedených rekonstrukcí najdete na stránkách Centra pasivního domu. Uvidíte, že domy staré dvacet, třicet či dokonce sto let lze efektivně obnovovat do aktuálních standardů.

Každý si nemůže dovolit stavět rodinný dům. Máte přehled o zajímavých developerských projektech?
Lídrem na trhu mezi developery je společnost JRD, jejich pasivní bytové domy najdeme především v hlavním městě. Další investoři ale přicházejí i s kombinací nájemního bydlení v pasivním standardu. První vlaštovkou v Čechách je projekt Luka Living, který je také v Praze. Projekty se však realizují i mimo Prahu, rád bych zmínil v minulém roce dokončený soubor bytových domů o 48 bytových jednotkách, kde investorem bylo město Polička.

Tomáš Vanický (1977)
Je absolventem Fakulty stavební ČVUT v Praze, obor pozemní stavby a konstrukce se zaměřením na stavební fyziku. V programech Inteligentní energie pro Evropu Mezinárodní energetické agentury se zabýval studiemi pro návrhy energeticky úsporných domů, možnostmi rekonstrukce na nízkoenergetický standard a vhodným využitím obnovitelných zdrojů energie v budovách. Byl vlastníkem společnosti E-Koncept, která byla založena s cílem výstavby bytového domu v pasivním a nízkoenergetickém standardu. V roce 2018 se stal ředitelem Centra pasivního domu.