Jarní měsíce vybízejí k sázení stromků a keřů – od jádrovin, peckovin, bobulovin až po kvetoucí stromy, jakým jsou ibišky či magnolie. Je také správný čas pro výsadbu keříků třezalky, které jsou citlivé na chlad, i půvabných komulí, jejichž květy spolehlivě přilákají do vaší zahrady motýly. Zasadit můžete také popínavé vistárie nebo plamének.

Pokud si ve školce vyberete některý z oblíbených opadavých listnáčů, třeba ptačí zob, tavolník, javor či habr s obnaženými kořeny neboli prostokořenou sazbou, právě jarní půda, plná vody, je pro sázení ideální. Zbytečně neotálejte, rostlinku musíte uložit na její stanoviště co nejdříve. Pokud to není možné, kořeny před vyschnutím na pár dnů uchrání založení do kypré půdy nebo rašeliny. Výsadba by měla být ukončena na začátku dubna, než začne rašit listí.

Když si koupíte některý z jehličnanů či stálezelených listnáčů, mezi které patří třeba bobovišeň, kalina nebo zimostráz, jejich kořenový bal chránívá juta. Na vybrané místo, do teplejší půdy, byste je měli usadit do začátku května. V tomto čase byste měli být hotovi s výsadbou všech typů živých plotů, aby se stačily ujmout ještě dříve, než nastane suché letní období.

Stromek z kontejneru

Další možností, tentokrát bez časového limitu pro sázení, je pořízení stromku či keře, který byl vypěstovaný v kontejneru. Většinou to bývají menší listnaté keře, jehličnany, stálezelené listnáče, trvalky, skalničky i okrasné traviny. Do dobře připravené a vlhké půdy mohou být usazovány od jara do podzimu. Počítejte však s tím, že jarní vláhu budete muset nahradit opravdu vydatnou a opakovanou zálivkou.

Pokud jde o ovocné stromy, obecně se doporučuje jejich výsadba na podzim, ale pro peckoviny, tedy meruňky, broskvoně, nektarinky, třešně, višně, švestky a mandloně a v chladnějších oblastech i pro ořešáky, může být jarní termín lepší.

Vegetační klid

Do půdy všechny ovocné stromy uložte co nejdřív, ještě v době jejich vegetačního klidu, který trvá zhruba do konce dubna, před vyrašením prvních pupenů. Výběr konkrétní odrůdy konzultujte předem s odborníky v zahradnictví či školce. Nejde totiž jen o volbu vyšlechtěné odrůdy, která ovlivní kvalitu plodů, ale také druh odolné podnože, který rozhodne o životaschopnosti a velikosti kmínku.

Například při pěstování jabloně budou nejvíce rodit velmi slabé podnože a podnože na semenáčích. Jenže čím slabší je růst, tím lépe musí být zaopatřena půda. Nejlépe se těmto jablůňkám daří v hlinité půdě při pravidelném hnojení. Středně rostoucí podnože naopak potřebují půdu střední bonity, ale s bohatými živinami. Při hledání správného ovocného stromu pro svou zahradu byste tak měli vzít v úvahu také kvalitu půdy.

Z tohoto hlediska patří třeba hrušně mezi hodně vybíravé. Musíte jim nabídnout lehčí, teplou půdu na chráněném, sušším a slunečném místě. Navíc nejsou z větší části samosprašné, proto vysaďte odrůdy, které se budou vzájemně opylovat.

Opakem jsou nenáročné třešně, kterým se bude dařit skoro všude. Svědčí jim středně těžká, teplá hlinitá půda, bohatá na živiny, s malým obsahem vápníku a propustná. Ještě méně náročná je višeň, oproti třešni odolává lépe jarním mrazíkům. Opatřete si však samosprašné odrůdy. Meruňky a broskvoně si zase potrpí na středně těžké a hluboké půdy s dobrou propustností, švestky upřednostní hlubokou hlinitou půdu s vyšší vlhkostí.

Jarní výsadba je výhodná v tom, že stromky mají do zimy delší dobu na to, aby v půdě dobře zakořenily. Nepodceňte ani následnou péči, postarejte se především o pravidelnou zálivku. Nevylévejte vodu přímo na kmen, ale zalévejte plochu pod stromem plošně, aby se dostalo i na nejmenší kořínky, které jsou nejdál od kmene. Půda by měla být zavlažená do hloubky jednoho metru. Pomocníkem může být zavlažovací vak, drenážní trubka nebo různé hydrogely, které jsou schopné udržovat déletrvající vlhkost.

Zahrada v dubnu
Druhý jarní měsíc je především časem pro setbu a sázení, čeká na vás ale ještě spousta další práce. Právě nyní je správná doba pro založení nového trávníku. Pečlivě připravte půdu, dodejte jí humus a potřebné živiny a vyberte správnou travní směs. Zvažte, jestli pro místa, kde je stálý stín a vlhko, nebo naopak hodně přímého slunce, případně jde o kout hodně členitý a špatně dostupný, nezvolíte raději půdopokryvné rostliny. Na rozpáleném kamenitém svahu s propustnou půdou se bude dařit plazivým bylinkám, jako je třeba mateřídouška, či polštářovým skalničkám. Jednou či dvakrát ročně je budete muset sekat, ale už za tři roky vytvoří hustý porost, po kterém bude možné chodit. Ve stinných zákoutích pod stromy se spíš než trávě daří mechu, lepší proto bude vysadit tam břečťan nebo barvínek. Pokud už trávník máte, zkontrolujte, v jaké je kondici. Pryč musí jít mech, pomůže opakované provzdušňování. Vodítkem pro první posečení trávníčku bude rozkvetlý zlatý déšť, po něm mu při dešti nebo s pořádnou zálivkou dopřejte dusíkaté hnojivo, poslouží i kopřivový výluh. Do poloviny měsíce je třeba provést základní řez a pohnojení růží, dobré je půdu pod nimi mulčovat kompostovanou kůrou. Prostříhat byste měli popínavé plamínky, zimolez, vrby či svídu, upravit vřesovce a zbavit se suchých listů okrasných trav. Okrasné keře i trvalky přihnojte, dopřejte jim bohatou zálivku. Začněte zbavovat záhonky plevele. Pusťte se do přesazování balkonovek, pokojovek a osazování venkovních truhlíků. Po přesazení dopřejte rostlinkám zálivku, pak s ní šetřete, dokud se kytka neujme.