Často se mluvilo o školství, o nutném návratu dětí prvních a druhých tříd ZŠ do lavic. Možná i proto, že jediným ministrem, který byl dlouhé hodiny ve sněmovně přítomen, byl šéf odpovědného resortu Robert Plaga (ANO). Zmizel premiér i ministr zdravotnictví. Mířili do Strakovy akademie na schůzi kabinetu. V něm ovšem sedí jen z vůle poslanců, respektive jejich voličů.

V parlamentním systému je vláda odpovědná sněmovně. Koneckonců ani ten prodloužený nouzový stav by bez ní neměla. Ministři jsou povinni poslouchat, co si myslí opoziční politici. Zvláště v době, kdy vyzývají občany, aby táhli za jeden provaz. Od řečnického pultu navíc včera zněla velmi podnětná doporučení, ať už šlo o návrhy předsedy STAN Víta Rakušana k využívání prediktivních modelů, Piráta Ondřeje Profanta k digitalizaci veřejné správy nebo občanské demokratky Jany Černochové k částečnému otevření škol pro nejmenší žáky a deváťáky, kteří by mohli mít konzultační hodiny  v menších skupinách. A pochopitelně neustále rezonovalo slovo důvěra.

O ni Babišův tým částečně nebo zcela přišel a nyní se snaží ji znovu získat. Jak to dělá? Třeba tak, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mimo záznam České televizi řekne, že premiér je „debil“, který způsobil „ten bordel“. Na nového šéfa zdravotnictví zase vyšlo najevo, že v roce 2018 podepsal výzvu Milionu chvilek pro demokracii k rezignaci Andreje Babiše. Jak informoval Reflex, přihlásil se k větě, že „je nepřijatelné, aby 30 let po sametové revoluci byl premiérem naší země trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB“. Babišovi to nevadí, prý to dokazuje, že mu jde především o odbornost a zvládnutí krize.

Můžeme ji však překonat, když byl na klíčové ministerstvo zdravotnictví povolán člověk, který z hloubi duše nedůvěřuje premiérovi, za jehož hnutí ve vládě sedí? Už asi zbývá jediné – nabídnout křeslo ministra financí Miroslavu Kalouskovi. To bude teprve jednota.