Argumenty zastánců klecí se prakticky shodují s tehdejšími důvody obhájců chovu živých kožichů: „Když s tím skončíme my, bude to ještě horší. Budou se dovážet kůže ze třetího světa. A tam se s liškami nepářou. Naše zvířata se mají vcelku dobře. Dodržujeme normy. Děláme v rámci možností vše pro jejich komfort.“

Ochránci zvířat se dovolávají nejen citů, ale i rozumu. Ukazují bídu živých stvoření natěsnaných za mřížemi. Upozorňují však i na změnu spotřebitelského chování lidí. Před třemi lety na to, že kožešiny už vůbec, ale vůbec nejsou v módě. Nyní na to, že zákazníci hlasují pro svobodu slepic peněženkou. Stále víc nakupují dražší vejce z volného chovu.

Hnusné poklesky českých klasiků

Krajské volby nejsou velké volby. Poslanci bývají nakloněni tomu, naslouchat spíše hlasu profesních svazů než hlasu ulice. Slepice jsou v poněkud horší situaci než norci a polární lišky.

Přesto by měly dostat aspoň určitou míru komfortu. Lidé masově „vězní“ a zabíjejí hospodářská zvířata. Budou to dělat i nadále. Úleva pro slepice je v tomto měřítku maličkost. Je ale lepší udělat málo než nic. Pokud dostanou chovatelé náhradu za své investice, nebudou totiž poškozeni nijak.