Teď reprezentace zase trochu „zlitvínovatí". Alespoň na střídačce. Jako hlavní kouč ji po několika letech znovu povede Vladimír Růžička, jeho asistentem bude Ondřej Weissmann. Oba hokejově vyrostli v Litvínově, po trenérské stránce ovšem patří pod hlavičku pražské Slavie. Budou u reprezentačního kormidla stát muži s černožlutým, nebo s červenobílým srdcem?

Psal se rok 1994, když se, tehdy ještě jako výjimečný útočník, Vladimír Růžička po návratu do České republiky upsal Slavii. Tehdy ani on sám netušil, že se nachází na začátku dlouholetého svazku. Jakmile dal aktivní hráčské kariéře Sbohem!, usedl v klubu na židli sportovního manažera a posléze i hlavního trenéra. Severočeský Litvínov měl už pěknou řádku let za zády.

„Je to Slávista," řekl o Růžičkovi bez přemýšlení generální manažer litvínovské Vervy Robert Kysela. „Jako trenér tam vyrostl, dali mu všechno, co k vývoji ve špičkového kouče potřeboval. Můžeme tu být hrdí, že Litvínov dal světu takového hráče, dál už je to ale práce Slavie, ke které je Vláďa přikovaný."

Podle Kysely bylo jmenování Růžičky, který s reprezentací dokázal již dvakrát získat trofej pro mistry světa, nejlepší možnou volbou. „Má charisma a respektují ho i takoví hráči, jako je Jarda Jágr. Od dob Ivana Hlinky tu nikdo takový nebyl."

To asistenta Ondřeje Weissmanna vidí Kysela trochu jinak. „U něho se dá říct, že je to větší Litvínovák. Pořád ve městě bydlí," podotkl Robert Kysela.

Weissmann, jenž také nechyběl u zisku zlatých medailí z let 2005 a 2010, opravdu není až tak jednoznačně vázaný ke Slavii.

Po Růžičkově boku se na její střídačce poprvé objevil v roce 2000, od té doby si ale zvládl odskočit k litvínovské juniorce. Není divu, že sám nemá „hokejové vztahy" zcela urovnané. „No, ve mně se to nějak propojilo. Ten černožlutý dres mám pořád rád. Ale neexistuje žádná rozpolcenost při vzájemných zápasech. Pokud stojím na straně Slavie, chci její vítězství," sdělil Mosteckému deníku Weissmann s tím, že o Růžičkově srdíčku už netřeba diskutovat.

Pražský klub se rozhodl, že svůj trenérský tandem pro potřeby národního týmu uvolní. Oba se tak budou moci plně soustředit na reprezentaci. Vrátí se pod jejich vedením do kabiny hráči s vazbami na Litvínov? „Například vyloženě pro olympijské hry tam nevidím nikoho, kdo by se do sestavy hodil, ale jinak si myslím, že by v národním týmu neměl chybět gólman Pavel Francouz," uzavírá Kysela. Bude ještě někdy v kabině nároďáku enkláva těch, co se hokej naučili v Litvínově a co se k severočeskému městečku budou hrdě hlásit?