„Většina lidí, kteří se přijdou ptát na volná pracovní místa, je sem posílána úřadem práce. Musí tedy povinně přijít a na práci se zeptat. Ovšem téměř osmdesát procent z nich spíše usiluje o to, aby práci nezískali,“ řekla Marcela Konczoková z personálního oddělení jedné mostecké firmy. Podle vyjádření personalistů jde většině lidí hlavně o razítko, tedy o potvrzení, že se na volné pracovní místo byli zeptat. „Nejsme ze zákona povinni dávat razítka. Lidé si mezi s sebou řeknou, kde jim razítko dají a do jiných firem už se ani ptát nechodí,“ sdělila personalistka Vladislava Komínková.
Lidé, kteří jsou evidováni na úřadu práce, si chodí o práci žádat s takzvanou žádankou. „Jakmile zaměstnavatel nahlásí volné pracovní místo, pošle ÚP žadatele na dané místo s takzvanou žádankou. Zde je už přesně vypsáno, která je to firma a o jaké místo se má ucházet. My mu poté buď do žádanky napíšeme, zda byl přijat, či nikoliv,“ dodala Konczoková s tím, že většina lidí však o práci, která jim byla nabídnuta, nestojí a snaží se jí vehementně vyhnout. „Nedávno nám sem přišla paní, kterou poslal úřad práce. Vedla za sebou čtyři děti a neustále nám opakovala, jak jsou děti často nemocné, a proto nemůže mnohdy přijít do práce,“ vzpomínala personalistka s úsměvem. „Často přijdou zájemci o práci ještě pod vlivem alkoholu, vypráví, jak jsou nemocní a co všechno nemohou dělat. Snaží se prostě o to, aby do práce vůbec nemuseli nastoupit,“ řekla Komínková.
Pokud se jedná o občany dlouhodobě nezaměstnané, chodí si žádat o práci s vlastním osobním prohlášením. „Chtěji ovšem jen razítka, aby na ÚP viděli snahu. Když řekneme, že nedáváme razítka, ale práci, tak buď odejdou s výmluvami proč nemohou pracovat, nebo na pracovní místo vůbec nenastoupí,“ povzdychla si personalistka.