Vyhrál konkurz na ředitele, ale školu vést nesmí. Radní ho už nechtějí

Jak vám bylo, když jste konkurz vyhrál?

Měl jsem radost. Těšil jsem se, že s kolegy uděláme ještě spoustu věcí, protože nerad odcházím od nedodělané práce.

Ale pak jste se dozvěděl, že nebudete novým ředitelem.

To, že mě radní nejmenovali, je jejich právo a já to musím respektovat. I když jsem vyhrál jednoznačně a s velkým náskokem, po konkurzu jsem měl určité pochybnosti, protože městská rada jmenování nejprve odložila. Začal jsem krotit optimismus lidí, kteří si mysleli, že vše je přece jasné. Pak sem přišel náměstek primátora a řekl mi, že mě nevybrali. Bylo to zklamání. A samozřejmě i pocit nespravedlnosti.

Proč jste se konkurzu zúčastnil?

Dvaadvacet let se nedá jen tak hodit za hlavu. Měl jsem obrovskou podporu kolegů a rodičů. Cítil jsem, že to, do čeho jsme se před lety dali a vytrvali, mělo smysl. Táhli jsme za jeden provaz i v nejhorších dobách. Za to jsem všem moc vděčný.

Vzpomínáte na minulost rád?

Jak na co. Když jsem na školu přišel, byla zaměřena hlavně na hokej. Začali jsme na něm víc pracovat, protože vytvářet sportovní střediska mládeže na školách byl tehdy celostátní trend. Postupně, ze smíšených tříd, vznikaly samostatné hokejové třídy se zvláštním rozvrhem s důrazem na lední hokej, nehokejové třídy měly běžný režim. Tímto způsobem se škola rozvíjela až doby, kdy se postavil nový zimní stadion. Pro nás začalo nepříjemné období.

Proč?

Hokejisté se dohodli se 3. ZŠ a přešli do ní. My jsme měli najednou obrovský úbytek dětí. Na konci školního roku odešly čtyři hokejové ročníky, pak jsme ztráceli starší, ale nové nemohly nepřicházet. Musel jsem propouštět kantory. Během několika let se z osmnáctitřídní školy stala devítitřídní. Dřív měla i 470 dětí, teď má necelou polovinu.

Ale dost lidí vám zachovalo přízeň. Bylo těžké najít náhradu za hokej?

Nebylo to tak, že tu byl jen hokej. Měli jsme i enviromentální vzdělávání. Proto jsme se víc zaměřili na přírodu a ekologii a rodiče to akceptovali. Byl to ale dlouhodobý proces. Když hokejisté odešli, několik let se nám nepodařilo nabrat dvě první třídy. Navíc máme obvod v oblasti, kde žijí spíše starší lidé. Museli jsme se s tím porvat a být akčnější.

Co to obnášelo?

Zapojovali jsme se do mezinárodních projektů. Téměř všichni učitelé se stali členy řešitelského týmu projektu spolufinancovaného EU zaměřeného na modernizaci environmentálního vzdělávání v ČR. Řadu dalších mezinárodních projektů jsme pilotovali. Z vlastních zdrojů jsme zřídili areál venkovních učeben, arboretum a přírodovědnou stezku.

Pomohlo škole, že získala renomé mezi odborníky?

Určitě. Třikrát za sebou jsme získali titul Škola udržitelného rozvoje, který jednou za čtyři roky uděluje Klub ekologické výchovy s ministerstvem školství a UNESCO. Patříme k nejlepším školám, které zapojují do výchovy dětí ekologii. Postavili jsme na tom náš vzdělávací program. Dalo nám to dost práce, ale dnes máme dvě první třídy a budeme mít dvě druhé. Já si myslím, že je to úspěch. I když je dětí málo, vracejí se.

S jakou vizí jste šel do konkurzu?

Mou hlavní vizí bylo dokončit připravovaný projekt na vybudování centra ekologického vzdělávání. Byli bychom první základní školou, která by s pomocí evropských dotací měla laboratoř pro enviromentální praxi, testovací solární a větrnou elektrárnu a přednáškový sál pro vzdělávání žáků, studentů, pedagogů a veřejnosti. Něco podobného mají obvykle jen střední školy. My na to máme i volné prostory. Už jsme jednali s odborníky o stavebních úpravách. Pokud by se nám podařilo zmodernizovat i počítačové vybavení, do roku 2015 by 1. ZŠ byla kompletně vybavená ekologická škola.

Díky tomu jste vyhrál?

Nevím, ale komisi to asi zaujalo. Možná se jim líbil i nápad zřídit ve škole geopark. Mimochodem, chtěl bych ještě stihnout exponáty do školy přivézt. Definitivní podobu parku již neovlivním…

Kam by se teď škola měla ubírat?

Bylo by špatně, kdyby měla změnit své směřování. Je dobrá v tom, co umí. Zviditelnila ji její práce. Vytváření vztahu k přírodě si děti a mnozí rodiče vzali za své. Vědí, že ekologie není jen přivázat se ke stromu a že ze školy by měli odcházet pokud možno čestní lidé, kteří jsou připraveni se dál vzdělávat.

Co budete dál dělat? Zůstanete na škole?

Uvidím, co budoucnost přinese, nemám detailní představu. Práce v oboru, studium, odpočinek? Byl to pro mne emocionálně neskutečný půlrok. Ale kapitola zvaná 1. ZŠ je uzavřena.

Chystáte se na dovolenou?

Kvůli konkurzu jsem ji neplánoval. V červenci budu asi ještě chodit do práce, protože se mi tu nashromáždilo dost papírů. Pak bych jel rád na zahrádku a byl se svými čtyřmi vnoučátky. A také mnoho let jezdíme stejná parta chlapů poslední týden v červenci na vodu. Letos to bude Berounka.