Když s rodinou spal, vykradli mu zahradní domek. Byli dva. Muž a žena. Vzali věci za 30 tisíc korun. Domek poškodili. A vykáleli se na podlahu. Ráno ve sněhu sledoval stopy. Vedly i do jiných zahrad u vilek. Na cestě nacházel oblečení. Stopy končily u Špejcharu. Bývalý hotel je od loňska ubytovnou pro chudé a nezaměstnané. Bydlení jim platí stát.

„Taková ubytovna tu nemá co dělat. Přitahuje živly. Až se v noci objeví zfetovaní v našich domech, kde spí naše děti a manželky, bude už pozdě. Lidem, kteří si tu postavili domy za miliony, nezbude nic jiného než se bránit. Třeba domobranou. Pak hrozí lynč a skutečná xenofobie. Uvidíte v létě. To začnou víc vylézat." Toto včera řekl Mosteckému deníku stopař, okradený Vtelňan. Vede vlastní vyšetřování. Bojí se o rodinu. Proto chce zůstat v anonymitě. Redakce ale jeho jméno zná.

Obyvatelé Vtelna se poprvé kolektivně bojí. Žili klidným venkovským životem. Teď je děsí budoucnost. Strach z přistěhovalců a sociálních nepokojů udeřil nečekaně na nejcitlivějším místě v Mostě.

„Situace je vážná," tvrdí Adolf Sigmund ze Vtelna. Tlumočil zastupitelstvu zjištění obyvatel: v ubytovně jsou nepřizpůsobiví občané, jsou to i lidé s trestní minulostí, situace se vyhrotila, dochází k velkému nárůstu kriminality, několik sousedů bylo vykradeno, došlo k obtěžování dětí v autobuse. „Nemůžeme potvrdit, že tu je souvislost s ubytovnou," upozorňuje Jiří Volprecht, šéf mostecké státní policie.

Policie neregistruje žádný boom kriminality ve Vtelně. Oznámené krádeže označuje jen za sezónní výkyv. Zloději chodili do Vtelna dávno před vznikem ubytovny. Údajný sexuální deviant z ubytovny má být jen fáma. Policie přesto tvrdí, že věnuje Vtelnu zvýšenou pozornost. Několik lidí z ubytovny má kriminální minulost. Častěji tam zajíždí hlídka. Na ubytovně policie nenašla nikoho v celostátním pátrání, ani amnestované vězně. Pouze u jednoho muže objevila trochu marihuany, což skončí jako přestupek.

Skoro dvě stovky obyvatel řešily své obavy na schůzi na Benediktu. „Shodli se, že se cítí ohroženi," potvrzuje Hana Aulická Jírovcová.

Přes 140 lidí podepsalo petici Za klidné a bezpečné Vtelno. Žádají pomoc. Jírovcová petici předala primátorovi Vlastimilu Vozkovi.

„Do Vtelna jsme nasměrovali městskou policii. Je to ostuda, že náš sociální systém umožňuje nahromadit bez vědomí místních občanů lidi, kteří páchají nepravosti," řekl primátor. Město stojí za Vtelenskými. Chystá s úřady další kontroly ubytovny.

„Jsme připraveni znepříjemnit problémovým občanům páchání protiprávního jednání, kterým obtěžují slušné obyvatele," oznámil po noční prověrce ředitel městské policie Bronislav Schwarz.

„To, že tu projede hlídka, nic neřeší. Já mám radikálnější názor. Tu svoloč bych vyhnal!" říká ve Vtelně starousedlík, jehož rodině zmizely ze zahrady věci.

„Potřebují někde bydlet. Nemůžeme je házet všechny do jednoho pytle. Prý je tam asi jen pět problémových lidí. A zda tady kradou? To já nevím. Já s nimi potíže nemám," varuje před kolektivní vinou muž bydlící u Špejcharu.

„Ani nevím, kdo tam bydlí. Je tam klid," říká soused. Vadí mu jen potulní zloději kovů. „Zastřelit!" prohlásí.

„Ubytovnu tu nechceme," říká jeden ze starousedlíků v hospodě a desítka štamgastů mu dává za pravdu. Přiznávají, že nemají důkazy, aby někoho obvinili, ale v ubytovně vidí riziko.

Štěstí a spokojenost

„Je to tu úžasné! Nemůžu si na nic stěžovat," říká 40letá Šárka Mikulová z Litvínova. Na čisté a pěkné ubytovně, jejíž interiéry připomínají zámeček, našla s dvěma dcerami (15 a 11 let) důstojné bydlení loni v září. Po rozvodu přišla o byt a práci. Bydlela v azylovém domě pro matky a děti v tísni. Pak jí známá řekla o Vtelně. „Je to tu lepší než v azyláku," říká nadšeně 11letá Klárka a zvedne palce nahoru. Matce vadí, že je Vtelno nechce: „Takový je už svět." Chce zůstat.

Špejchar provozuje 22letá Klára Mužíková ze Vtelna. Hotel převzala po zemřelém dědovi. Předtím byla provozní. Hotel nevydělával. Hostů ubývalo. Byla krize.

„Měla jsem tu být sama a čekat, až někdo přijede?" ptá se mě v restauraci v přízemí, která zůstává pro veřejnost zavřená. Je večer. Na ubytovně je klid, nikde žádný opilec, ani cigaretový kouř.

Prvního člověka, jehož bydlení dotuje úřad práce, ubytovala mladá podnikatelka v únoru 2012. Od srpna to dělá cíleně. Kapacita je teď plná. Bydlí tu necelé čtyři desítky lidí. „Celou dobu se tu nic nedělo, ale teď sem chodí jedna kontrola za druhou," svěřuje se. „Klienty si prověřuji. Nevybírám si vyvrhele. Nechci dělat problémy. Nechci, aby tu bydleli lidi, kteří budou dělat zle. Byla bych i proti sobě. Vždyť bydlím přes ulici!"

Své klienty hájí. „I je to uráží, když je místní ze všeho obviňují."

Na ubytovně žije i několik matek s dětmi, paní, co jezdí na dialýzu a další nemocní. Jednoho ožralu, který měl opletačky s policií, už vyhodila. „Ostatním musím dát příklad," vysvětlila.

Pokoje a vybavení jsou stále v pořádku. „Jeden člověk ze Vtelna mě varoval, že mi to tu ubytovaní podpálí, já jim ale věřím," říká. Vstup hlídají vrátní. Platí přísný domovní řád, po 22. hodině je noční klid, žádné návštěvy.

Měsíční pobyt stojí pro jednoho čtyři tisíce korun, pro dva sedm tisíc. Osm lidí se po jedné kontrole muselo vystěhovat ze 3. patra. Najednou se zjistilo, že není zkolaudované.

Včera se měla podnikatelka sejít s náměstkyní primátora Hanou Jeníčkovou.

„O schůzku jsem požádala já. Chci obhájit to, že tu lidé nejsou zlí," tvrdí podnikatelka studující vysokou školu.

Pavel Wipler umírá na rakovinu. V malém pokoji barokního Špejcharu našel konečně samotu a klid na poslední boj o život. Denně ho sanita vozí na ozařování. Když slyší, že je ve Vtelně nežádoucí osobou, zakašle a zvýší smutně hlas: „Štve mě, že nás všechny obviňují, aniž by komukoliv z ubytovny cokoliv prokázali." Sotva dojde do obchodu. Na patře má bratra, který se o něj stará. „Jsme tu spokojeni," říká bratr na chodbě s obrazy. Ty visí i na stěnách na schodišti, kde je koberec přichycen kovovými lištami zlaté barvy. Policisté i úředníci se prý při kontrole divili, jak je ubytovna nadstandardně vybavena. Bývalý hotel má i wifi internet. Pavel Wipler je tak stále v kontaktu se světem. „Stará se tu o nás dobře," říká na prahu dveří a kývne na podnikatelku.