„Podle historických záznamů poslední taková potopa byla v roce 1827. Byla zatopena stejná místa a obě ramena splynula v jednu vodní plochu,“ popsal prosincovou povodeň před 40 lety novinář Evžen Carboch.

Znalec starého Mostu, senior Josef F., který s Mosteckým deníkem spolupracuje na seriálu Objevujeme zmizelé město, upozornil, že od Smetanova náměstí, za lázněmi, se řeka Bílina, tehdy lidově nazývaná Běla, dělila na takzvané Mlýnské rameno a na vlastní řečiště protékající Jeronýmovým náměstíčkem a Sady u Běly. Obě ramena se opět setkávala za porážkou. Při prosincové povodni musela být v Sadech přerušena tramvajová doprava. „Voda by natekla do trakčních motorů,“ sdělil znalec. Za tramvaje jezdily autobusy. Lidi vozily objížďkou.

Hlavní pošta fungovala, ale hasiči pumpovali vodu ze sklepů. Doprava byla omezena i u proslulé kavárny Opera, kde byla uzavřena silnice a stála tam hlídka Veřejné bezpečnosti. Na některých místech u domů vznikly na zatopených chodnících provizorní lávky.