První dobrovolníci slíbili ve středu večer pomoc mosteckému zastoupení celostátního hnutí Ne základnám. Aktivisté nenásilnou formou bojují proti umístění základny systému Národní raketové obrany USA na území České republiky. Petice, vyzývající zákonodárce k vypsání referenda o radaru, podepsalo na Mostecku zatím 120 lidí. Místní pobočku Ne základnám, která s příznivci dosud komunikovala hlavně pomocí internetu a telefonů, založili sourozenci Petr Glivický a Jana Glivická, mostečtí studenti Univerzity Karlovy. "Chceme na Mostecku rozvířit diskuzi o radarové základně. Lidé se tu domnívají, že se jich to netýká," řekl Glivický na první schůzce mostecké skupiny. Ta chce najít místo k pravidelnému scházení a se svými příznivci rozšířit informační kampaň. V budoucnu nevyloučila ani uspořádání manifestace. "Snažíme se vytvářet sítě dobrovolníků, které jsou schopny něco dělat," sdělil student Jan Májíček, jeden ze dvou mluvčích pražské centrály iniciativy, který přijel povzbudit místní aktivisty. "Jsme hnutí vzniklé spontánně, ze zdola," dodal. Iniciativa Ne základnám vznikla v červenci 2006. Připojilo se k ní pět desítek organizací. Hnutí působí v ČR v šestnácti regionálních skupinách. Podle aktivistů se jejich počet neustále zvyšuje. Zatím poslední pobočka vznikla v Mostě. Po Ústí na Labem je druhá v kraji. Zástupci občanské iniciativy prohlašují, že nejsou politickou stranou a distancují se od extrémistických hnutí. Ne základnám je jednou ze dvou občanských iniciativ, na něž odkazují oficiální internetové stránky o radaru, podporované vládou. "Jeden ze základních cílů vlády je naprostá otevřenost vůči veřejnosti, a to i v případech, o kterých minulé kabinety mlčely," informoval předseda vlády Mirek Topolánek.

 

Bush nám nesedí

Tisíce kilometrů od Washigtonu leží na stole toaletní papír s portréty prezidenta Bushe. Vedle něj leží petice, evidence kontaktů na dobrovolníky, odznáčky a samolepky s přeškrtnutou raketou. U plakátu šachovnice na stěně sedí 22letá studentka logiky Jana Glivická, 20letý student matematiky Petr Glivický a 22letý student filozofie Jan Májíček. První schůzka občanské iniciativy Ne základnám měla v Mostě začít v 18 hodin. Je 18.05. Do klubovny TJ Lokomotiva Most zatím dorazila jen jedna mladá žena. "Očekávám, že přijde tak deset lidí," říká Petr Glivický. Na židle jich během hodiny usedne devět. Studenti, pracující a nezaměstnaní. Nejstaršímu je 26 let. Naslouchají Májíčkovi, který přijel z Prahy. Vypráví, jak se před rokem setkalo v Praze čtyřicet aktivistů a během čtyř hodin založili iniciativu protestující proti zapojení ČR do systému protiraketové obrany. "Naším cílem je referendum a říct v referendu ne," vysvětluje ve stoje mluvčí iniciativy. Podle něj zástupci ČR s USA vyjednávali už od roku 1999, ale tajně. "Nikdo z politiků o tom před volbami nemluvil," upozorňuje Májíček. Dodává, že politici proto nemají právo rozhodnout za voliče, které zradili. Proto žádají všelidové hlasování o radaru. Proč ho nechtějí? V pozadí je americká zahraniční politika, kterou po útoku Al-Kaidy na New York určuje neúprosný boj s terorismem. USA podle Májíčka rozhodují, který stát je darebácký a který se stane součástí jejich globální politiky. Do druhé skupiny má patřit i ČR. "Vojenská supervelmoc se snaží vytvořit štít, který ji bude chránit. Tím ale nechci říct, že se USA chystají na atomovou válku," říká aktivista.
Sděluje, že od roku 2006 hnutí Ne základnám pořádalo v zemi několik demonstrací a řadu veřejných diskuzí. Dvě debaty byly na pražské univerzitní půdě se zástupci ministerstev. Mezinárodní konference v Praze se zúčastnilo několik set lidí z 20 organizací včetně vlivných aktivistů z Velké Británie, kteří prosazují nukleární odzbrojení. "Tento problém se týká celé Evropy a také celého světa," prohlašuje Májíček. Glivická pouští na notebooku videa z demonstrací. Moderátor říká, že česká celostátní média záměrně neinformují o kampani objektivně a sdělují například nižší počty účastníků manifestací.
"Udělali ze mě anarchistu, i když žádný anarchista nejsem," říká v klubovně divadelní technik Josef Ráček, účastník jedné z pražských demonstrací. "Nenásilný boj." - "Evropa pro mír." - "Jsme Davidové bojující proti Goliáši." - "Bojuj proti válce." - "Zažehni svou jiskru rebelství," zní z videonahrávek. Aktivisté říkají, že nejsou radikální antiamerikanisté. "Nesedí nám jen Bushova zahraniční politika," tvrdí Glivická. Kdyby stavěla v ČR rada Evropská unie byli by také proti "Vyvolalo by to další zbrojení," říká Glivický. Podle něj je málo informací o vlivu radaru na zdraví lidí a životní prostředí. Nepochybuje, že radar je nebezpečný.
Aktivisté se radí, co v Mostě dál. Shodli se, že budou šířit petici (asi u Prioru) a debatovat s lidmi. Očekávají větší ochotu než v Praze. "V Mostě nám devadesát procent oslovených petici podepsalo," svěřuje se Glivický. Nahlas uvažují o veřejná debatě s odborníky a přípravě mosteckého hudebního festivalu proti válce a radaru. A jednou možná zkusí i demonstraci.
Upozorňují také, že nemají místo k schůzkám. Klubovnu možná použijí i příští středu, pak jim zbývají hospody. Navíc zatím nejsou peníze. Spoléhají na svépomoc. Iniciativa Ne základnám vznikla v červenci 2006. Připojilo se k ní pět desítek organizací. Hnutí působí v ČR v šestnácti regionálních skupinách. Podle aktivistů se jejich počet neustále zvyšuje. Zatím poslední pobočka vznikla v Mostě. Po Ústí na Labem je druhá v kraji. Zástupci občanské iniciativy prohlašují, že nejsou politickou stranou a distancují se od extrémistických hnutí.
Ne základnám je jednou ze dvou občanských iniciativ, na něž odkazují oficiální internetové stránky o radaru, podporované vládou. "Jeden ze základních cílů vlády je naprostá otevřenost vůči veřejnosti, a to i v případech, o kterých minulé kabinety mlčely," informoval předseda vlády Mirek Topolánek.
"Chci veřejnost ujistit, že o umístění radarové stanice na našem území ani zdaleka není rozhodnuto," informovala Vlasta Parkanová, ministryně obrany České republiky.

 

Hlavní důvody obhájců pro protiraketovou obranu:

* Proliferace, tj. šíření balistické raketové technologie do nových států světa rychle postupuje, přičemž každé rozšíření o novou zemi zvyšuje riziko dalšího šíření.

* Alarmujícím způsobem narůstá i počet států disponujících zbraněmi hromadného ničení (jadernými, chemickými, a biologickými).

* Těmito zbraněmi disponují i nestabilní autoritářské státy lokální či regionální váhy, vyznačující se extrémní ideologií a agresivní, nepředvídatelnou zahraniční politikou.

* Propojení obou vojenských potenciálů – balistických raket a zbraní hromadného ničení – představuje vážné riziko.

* Existuje hrozba přenosu těchto technologií do rukou autonomních teroristických skupin.

Ovlivní radar naše životní prostředí? (zdroj - vládní web):

Vybudování stanoviště protiraketové obrany na našem území je možné pouze za dodržení všech českých hygienických, ekologických a zdravotních předpisů, což americká strana plně akceptuje. Radar nikdy nebude mířit na zem nebo vodní hladinu a bude v provozu jen během testů a během případného raketového útoku. Byla provedena rozsáhlá zdravotní a bezpečností studie u již existujících radarů tohoto typu ve Spojených státech. Ta je k dispozici ve zprávě o dopadu protiraketové obrany na životní prostředí, která je v angličtině umístěná na webových stránkách Protiraketové agentury USA. Zároveň pracuje Ministerstvo obrany na překladu a stručném výtahu z tohoto materiálu. Ten bude zveřejněn a posouzen odborníky na tuto oblast z ČR.

Internetové stránky s tématikou radaru:

www.nezakladnam-most.wz.cz

www.nezakladnam.cz

www.radaryrakety.cz

www.nesehnuti.cz

www.pdemokracie.ecn.cz

www.army.cz

www.radarbrdy.cz

www.natoaktual.cz/

http://www.mzv.cz/

http://www.vlada.cz/