„Naše stanovisko z roku 2006 se nemění. Nechť o tom rozhodnou občané v krajském referendu,“ prohlásil v sobotu předseda strany Jiří Paroubek na setkání se studenty mostecké hornicko-geologické fakulty.

Podle Paroubka by se mohlo referendum o zrušení či zachování územních limitů těžby hnědého uhlí konat v příštím roce v termínu podzimních komunálních voleb.

V praxi by to znamenalo, že voliči v Ústeckém kraji by s volbou zastupitelů odpovídali na otázku k těžbě uhlí.

„Referendum na krajské úrovni se mi zdá nefér,“ řekl Deníku místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, zastánce limitů, které chrání ohrožené obce před postupem rypadel. „Proč by měli o osudu lidí z Horního Jiřetína, Černic a Litvínovska rozhodnout obyvatelé z Rumburka, Šluknova, Děčína, Loun či Litoměřic, kteří problémy Jiřetína bytostně nevnímají a kde s životním prostředím nemají téměř žádné potíže?“

„S referendem nesouhlasím,“ řekl Deníku Vladimír Slivka, děkan hornicko-geologické fakulty. Podle Slivky nemohou o rozšíření těžby uhlí rozhodovat laici. „I Evropská unie říká, že je nutné využívat vlastních zásob,“ uvedl. Slivka se obává útlumu moderního hornictví šetrnějšího k přírodě a překotného přesunu těžby do rozvojových zemí. Jedna tuna suroviny vytěžená v EU zatíží z globálního pohledu mnohem méně životní prostředí, než jedna tuna nekontrolovatelně vytěžená například v Africe, uvedl Slivka. „O tom ekologičtí aktivisté nehovoří,“ dodal.

Zatím to nejde

Buřt poukazuje na formální slabinu, která brání hlasování. Vyhlášení krajského referenda není zatím možné, protože žádný zákon o krajském referendu neexistuje. Návrh na přijetí zákona sice podali právě sociální demokraté, ale parlament schválení odložil kvůli námitkám politických oponentů. Pokud poslanci lidové hlasování v regionech uzákoní, budou moci kraje přenést rozhodování o důležitých záležitostech přímo na obyvatele. Zatím je v krajích možné pouze místní (obecní) referendum. To v Horním Jiřetíně v roce 2005 ukázalo, že ze 75 procent dospělých obyvatel bylo 96 procent pro zachování své obce a proti prolomení limitů těžby.

Těžaři argumentují tím, že poprvé přišli s nabídkou přesídlení lidí do plánované nové osady v červnu 2006. „Během několikaměsíční zjišťovací fáze se ukázalo, že bez ohledu na referendum je 76% majitelů nemovitostí ochotno dál jednat o podmínkách případného přesídlení, z toho 60% bylo připraveno přistoupit na nabídku ihned,“ tvrdí těžaři.