Z Litvínova a hlavně Janova se vozí desítky tun odpadu

Janov však nepoutá pozornost politiků jen kvůli nepořádku, který tvoří stále častěji odložený nábytek u popelnic z Německa. Obyvatelé z dlouhodobě zanedbávané části města se hlasitě 'bijí' o svá práva – požadují opravit chodníky, silnice, schodiště či osvětlení. „Upozornil jsem osadní výbor, že když takto budeme neustále vyvážet z Janova odpadky, které v ulicích nemají co dělat, tak se Janovští tím připravují o peníze, které bychom mohli vložit právě do oprav chodníků. Jen za peníze vložené do svozu odpadu v říjnu by se opravilo více jak deset metrů čtverečních chodníků,“ podotkl místostarosta Litvínova Vladimír Vopelka, že s takovým přístupem obyvatel Janova může vedení města jen těžko plnit co nejrychleji požadavky osadního výboru.

Do konce roku chce město přes tyto zbytečné výdaje investovat peníze do nových jednadvaceti kontejnerových stání. „Dříve jsme dávali popelnice tam, kde bylo místo. Nová stání mají zámkovou dlažbu, jsou odvodněná, ohraničená palisádami,“ popsal typizovaná místa pro popelnice starosta Litvínova Milan Šťovíček. Do konce roku vzniknou například v Hamerské ulici, v Gluckově ulici či na Osadě v ulici U Koldomu. „Právě u posledního jmenovaného stání jsme reagovali na stížnosti obyvatel,“ dodal Šťovíček. Na těchto místech se obyvatelé také dočkají kontejnerů na tříděný odpad. V současné době jich je v Litvínově téměř tři sta.

Svoz separovaného odpadu plně hradí město na rozdíl od běžného komunálního, na který lidé přispívají pěti set korunami ročně. „Za tříděný odpad zpětně dostáváme 400 tisíc. Za komunální odpad však ještě doplácíme. Skutečné náklady jsou totiž 578 ročně na obyvatele,“ vysvětlila vedoucí finančního odboru Nikola Exnerová. I přes nejvyšší možný poplatek za odpad, který může město od lidí vybírat, doplácí Litvínov z městské pokladny více jak dva miliony korun.