Začne se v pátek 5. srpna od 20.00 hodin, kdy na sále v sokolovně vypukne Vavřinecká zábava s muzikou skupiny Sortiment. Při té příležitosti ve 21.00 hodin vystoupí zpěváci „Děti ráje".

Druhý den, tedy v sobotu 6. srpna pak bude probíhat program u fotbalového hřiště. Ten začne ve 13.00 hodin, kdy budou k dispozici atrakce pro děti, prodej cukrovinek, hraček a občerstvení. Součástí bude výstava panenek a kočárků.

„Svůj stánek zde bude mít také Eko - Kom, který má pro děti připravené soutěže," prozradila starostka Havraně Zděnka Smetanová s tím, že každý si určitě přijde na své.
„Hlavně aby nám vyšlo počasí," přeje si starostka.

Stará pohlednice Havraně.Zdroj: Sbírka Edvarda D. Beneše

1281 - 2016 První písemná zpráva o obci Havraň, německy Hawran, pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran).

V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele.

Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1 100 kop českých grošů.

V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do revolučního roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice.

První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě č. p. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena.

Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně 14 malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš mosteckému měšťanovi Hansovi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter.

Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Vrskmaň - Strupčice - Malé Březno - Havraň - Polerady - Počerady. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27. V roce 2004 Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny.