Chodec místo odpovědi jen mávl rukou. Gestem ukázal nezájem. Chystal se zvracet. Odplivl si a o chvilku později se už vrávoravým krokem odšoural dál. „Zeptat se ho musíme, co kdyby šlo o nemocného, kterému se udělalo náhlé nevolno. V tomto případě šlo ale jen o muže, který si trochu více přihnul,“ podotkl další strážník Pepa Havlík.

Po roce nepokojů panuje v Janově klid

O tom, jak se žije městským policistům a hlavně jak tvrdou mají práci, jsem se rozhodl přesvědčit na vlastní kůži. Oblečen do policejní uniformy jsem absolvoval jednu noční směnu se strážníky Městské policie v Litvínově. Ve městě, kde přesně před rokem panoval obrovský neklid a kde extrémisté pořádali jeden protestní pochod za druhým. O rok později je tu situace mnohem klidnější. Pociťují to nejen strážníci, ale i samotní obyvatelé litvínovského sídliště Janov.

„Už se tu nebojíme vyjít ven. Jo ještě před nedávnem to tu bylo hrozné. „Dělníci“ (Dělnická strana pozn. autora) to tu trochu vyčistili a je klid. V ulicích je i více policistů a cítím se tu tak nějak bezpečněji. Dokonce tu cikáni už nedělají takovou neplechu a stáhli se,“ řekla na adresu problémových spoluobčanů seniorka Kateřina. Její vyprávění přerušila vysílačka operačního střediska strážníků.

Zloděj chtěl vysát benzín z auta

„Všem hlídkám. Byl zaznamenán pohyb nějakého muže v Luční ulici. Podezřele se ochomejtal kolem jednoho ze zaparkovaných aut. Asi chtěl vysát benzín. Prosím, prověřte to,“ ozvalo se z reproduktoru. Strážník – psovod Ladislav Fryček šlápl na plyn služebního vozidla a se zapnutým majáčkem vyrazil s kolegou Davidem Vorlem na uvedenou adresu, stejně jako osádka policejní mobilní služebny.

Vše o problémovém sídlišti Janov čtěte v souvisejících článcích po pravé straně obrazovky.

Obě vozidla dorazila na místo téměř současně. Policisté vyskakují z aut. Zaparkovaný Renault má otevřená dvířka od nádrže. Poblíž postává muž ve světlé bundě. „To jsem k vám volal já. Asi jsem ho vyrušil, když postával u auta souseda a pak vzal nohy na ramena. Utíkal tamhle do vchodu. Byl to takový vychrtlý mladík. Měl na sobě černou bundu,“ vypověděl všímavý muž, který na nenechavce upozornil.

Podle popisu měli strážníci jasno. „Pokud utekl sem, měl by to být Milan. Známá figurka. Jdeme si pro něj,“ zavelel Pepa Havlík. Zatímco část policistů jde do vchodu, kam údajný zloděj utekl, zbytek strážníků prohledává okolí vozidla, jestli se tam náhodou nenajde například kanystr. Mezitím k autu přiběhl jeho majitel. „Nic se z něj neztratilo, jsou jen otevřená dvířka od nádrže, jinak naštěstí nic,“ řekl s úlevou v hlase majitel auta.

Podle strážníků tak zloděj jen zkoušel štěstí, jestli náhodou není víčko od nádrže odemčené. Nebylo. Tentokrát měl smůlu. V bytě, kam se měl muž schovat, policisté nalezli dva nájemníky. Ten druhý, hubený v černé bundě, šel se strážníky před dům. Podle svědka to byl na sto procent on. „Bohužel. Nic se nestalo, nenašli jsme ani kanystr, a tak jsme po důrazné domluvě muže zase pustili,“ vysvětlil operační důstojník Havlík.

V ulicích sídliště není ani noha

Nasedám do policejní dodávky a s kolegy policisty vyrážíme opět vstříc nočnímu životu janovského sídliště. Je po jedné hodině ráno. V ulicích ani noha. V tom kolem policejní dodávky profrčela zelená škodovka.

„Každé takové auto v tak pozdní hodinu je podezřelé, a tak se na osádku vždy zaměřujeme,“ řekl policejní psovod Ladislav Fryček. Služební vozidlo vyráží za škodovkou a po chvilce modrá světla majáčku a červený nápis STOP na střeše policejního auta usměrňuje řidiče a ten dobrovolně brzdí a poté zastavuje u krajnice v Lounické ulici. Spolu s policisty vystupuji ze služebního vozu a zamířili jsme si to ke stojícímu automobilu.

Každé auto časně ráno je podezřelé

"Dobrý večer. Hledám kamarády a trochu tady bloudím. Máme se tu někde sejít,“ řekl mladík. Strážníkům je ale dobře znám. „Dneska žádná tráva? Nedal jsi si na posilněnou něco?,“ zeptal se mladého řidiče strážník Julius Turko. Je jeden z policistů, který má v Janově zasloužilý respekt. Jde totiž o jednoho z mála romských strážníků u sboru, což je ostatně velkou výhodou. S většinou obyvatel, a to nejen romskou, si tyká a mnozí mu i přes uniformu věří. I jemu je totiž mladík dobře znám.

„Jde o celkem bezproblémového kluka. Jen čas od času si zakouří trávu,“ řekl strážník Turko. Místní znalost prostředí a hlavně tamních obyvatel by městským policistům v Litvínově mohla závidět leckterá zpravodajská služba.
„Za ta léta tu opravdu známe téměř každého, zvláště pak toho, kdo se dostane nějakým způsobem do křížku se zákonem. Je to obrovská výhoda znát hříšníky města a vědět, co od nich můžeme očekávat,“ vysvětlil strážník Ondra Pelikán.

Hospodská rvačka skončila bleskově

Vyrážíme do centra Janova. Kolem nočního podniku Calypso je také klid. Občas se ozve jen rána z dělbuchu. To nudící se místní výrostci házejí silvestrovskou pyrotechniku z oken bytů. Zatímco před rokem byl v prosinci Janov dnem i nocí na nohou, nyní je klid. Zasloužilý.

Náhle hlas z vysílačky operačního důstojníka hlásí, že v jedné z restaurací se perou dva muži a vzduchem létají sklenice. Hlídky policistů jsou na místě v mžiku. Po bitce zůstávají na podlaze v hospodě jen cákance od krve. Oba muži odešli ještě před příjezdem městských policistů.

Po druhé hodině ráno policisty míjí další řidič. I on je podroben důkladné kontrole. Za volantem tentokrát sedí mladý Vietnamec. „Jsem bývalý fotbalista. Jsem čistý. Sportuju a drogy neberu,“ řekl pobaveně mladík. Na podobné policejní kontroly je prý už zvyklý.

Končíme návštěvou u bezdomovců

Naše poslední zastávka před čtvrtou hodinou ranní je u místních bezdomovců. „Žijí si po svém. Někteří přespávají ve vyhřátých kolektorech, jiní ve stanech a dřevěných přístřešcích a jiní jen tak na zemi přikrytí dekou a igelitem. V létě v zimě. Pořád na stejném místě. V mrazech jim dokonce vozíme teplý čaj, polévku od místního restauratéra a přivážíme nějaké teplé oblečení,“ podotkl další strážník Karel Hoffmann.

Noční služba v policejní uniformě pro mě pomalu končí. Kolegové strážníci z Litvínova mají za sebou jednu z nejklidnějších směn, já se těšil na pořádné vzrušení. Bohužel, tentokrát jsem se nedočkal. Byl prostě relativně celou noční směnu neobvyklý klid.