„Na společném jednání informovali zástupci úřadu práce vedení města o opatřeních, která v tomto ohledu úřad přijal, a která mají co nejvíce zvýšit komfort pro klienty a zamezit případným problémům," sdělila Mosteckému deníku Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR. Úřad například prodloužil otevírací dobu. Chystaná rekonstrukce 2. patra, která rozšíří vnitřní prostory pro veřejnost, má také zlepšit situaci. Ta se již podle úřadu zklidnila.

„Obě strany se zároveň dohodly na společné spolupráci v rámci zajištění co nejvyššího komfortu pro klienty se zdravotním postižením během rekonstrukce," dodala mluvčí.

O přestěhování na okraj města úřad neuvažuje, zvýšilo by to jeho provozní náklady, musel by platit nájem.

Přestěhovat úřad práce je nápad radního Jiřího Zelenky (Severočeši Most). Sedm radních ho nedávno podpořilo. Byli to Jan Paparega (Severočeši Most), Marek Hrvol (Severočeši Most), Vladimíra Ilievová (ANO), Markéta Stará (Severočeši Most), Jan Schiller (ANO) a Berenika Peštová (ANO). Tři radní z KSČM, Radek Belej, Václav Jírovec a Jiří Novák, a Vlastimil Vozka z hnutí Severočeši Most se schůze městské rady, kde se hlasovalo, nezúčastnili. Jejich kolegové jednohlasně schválili usnesení, aby se s úřadem práce jednalo o eventuálním vytipování lokality vhodné pro jeho přestěhování. Podle Zelenky nemá budova vhodné technické zázemí a není stavěna na návaly tisíců žadatelů o dávky, které v centru způsobují potíže. Radní se obává, že střed města bude další sociálně vyloučenou lokalitou. „Nechci, aby se z centra Mostu stal druhý Chánov," řekl Mosteckému deníku. Na problémy u úřadu si stěžovali i místní obchodníci.

Městská opozice Zelenkovu snahu kritizovala. „Úřad práce je institucí, která má být v centru města," uvedla zastupitelka Hana Jeníčková (SMM). Podle opozičního sdružení by se mělo sídlo úřadu klientům přizpůsobit. „To, co se na úřadu dělo počátkem ledna, se tam děje každé tři měsíce. Nával je organizační záležitost," sdělil zastupitel Luboš Pitín (SMM). Podle sdružení si chodí na úřad pro dávky řada lidí, kteří za nezaměstnanost nemůžou, a mělo by se jim vyjít vstříc.

Také SBD Krušnohor, kde opoziční sdružení sídlí, se potýkal s frontami. Každého čtvrt roku přicházelo do budovy družstva až 1 500 lidí, kteří žádali potvrzení, že nejsou dlužníky, a v úzké chodbě od 3. patra dolů se tísnili s ostatními družstevníky, kteří si přišli řešit jiné záležitosti. Družstvo udělalo před dvěma lety opatření. Potvrzení se odevzdává v recepci a vyzvedává další úřední den. „Změna lidi z počátku iritovala, ale postupně si na to zvykli," uvedl ředitel družstva František Ryba.

Fronty na úřadu práce jsou největší na počátku každého kalendářního čtvrtletí, kdy jsou všichni klienti, kteří pobírají příspěvek na bydlení, povinni žádost o tuto dávku si takzvaně „prodloužit". Musí doložit všechny potřebné podklady, na jejichž základě jim trvá nárok na příspěvek v průběhu dalších tří měsíců (jedná se například o příjmy a náklady za rozhodné období či o okruh společně posuzovaných osob). Přestože mohou uplatnit nárok na prodloužení žádosti kdykoli v průběhu celého kalendářního čtvrtletí, většina z nich se to snaží vyřídit co nejdříve.