Původně zdejší německé vojenské velení mělo v úmyslu město Most jako takové vyhlásit za uzavřené a že se bude příchodu spojeneckých armád bránit. Nakonec z toho naštěstí sešlo. S největší pravděpodobností tomu také pomohlo bombardování letectvem Rudé armády, po němž zůstalo čtrnáct mrtvých.

Obyvatelstvo už od předchozích dní bylo ve velké nejistotě, co se bude dít. Nikdo neměl dostatek informací. Mezi lidmi se hovořilo o tom, že válka končí a že se od Saska blíží Rudá armáda. Jiní zase hovořili o tom, že Američané postupují od Plzně a údajně jsou už u Chomutova, takže nikdo vlastně nevěděl, kdo na Mostecko, které kromě toho, že bylo doslova přeplněné lidmi mnoha národností, ať už válečnými zajatci, zahraničními dělníky nebo těmi, co před časem prchali z rozbombardovaných území, dorazí jako první.

Bomby na Most

Ráno 8. května zažilo město Most, po sérii bombardování americkým a britským letectvem, kvůli nedaleké chemičce v Záluží, také bombardování letectvem Rudé armády.

Podle zápisu v kronice, který však byl zpětně dopsán až po několika letech, nad městem kolem deváté hodiny ranní přeletělo několik letadel. Ta na město shodila tři bomby. Jedna z nich zasáhla roh budovy okresního soudu. Při bombardování zahynuli 2 němečtí vojáci, 7 Francouzů (ve čtyřech případech 100 procentně váleční zajatci, další dva asi civilní dělníci a jeden je veden jako neznámý údajně Francouz).

VELKÉ VÝROČÍ V pátek jsme si připomenuli 70 let od ukončení největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva, II. světové války. Dne 8. května 1945 končila válka také na Mostecku. Nedošlo zde k žádné velké bitvě, nicméně k několika přestřelkám na různých místech došlo. Byli při nich i mrtví.

Další obětí byl tapetář, městský zaměstnanec a dvě ženy (jedna pomocnice v domácnosti a jedna žen v domácnosti). Totožnost jednoho mrtvého muže se nepodařilo zjistit. Celkem tedy bylo 14 mrtvých.

Odpoledne do Mostu, tehdy Brüxu, dorazily první tanky Rudé armády, které přejely Krušné hory, aby postupovaly dále ku Praze.

Zdejší Češi ustanovili Revoluční národní výbor v čele s holičem Františkem Kuchařem, který z rukou Antona Switila, dlouholetého vedoucího městského stavebního úřadu, který zůstal ve městě, převzal moc nad městem. Řada radních a členů zastupitelstva, v čele se starostou Wilhelmem Schmidtem, uprchla vstříc Američanům.

Odpoledne dorazily jednotky Rudé armády. Mostecko bylo obsazeno vojsky maršála I. S. Koněva, konkrétně 6. Gardovou divizí, pod velením generálmajora Georgije V. Ivanova.
Samotné město Most pak obsadily jednotky gardového plukovníka Madjatana.

Litvínov v českých rukách

V nedalekém Litvínově, tehdy Oberleutensdorfu, převzal vládu nad městem Revoluční národní výbor v čele s Karlem Hejkalem. Co se dělo v ulicích stihl zapsat kronikář Rudolf Lill, mimochodem přesvědčený nacista, který na začátku června 1945 spáchal sebevraždu. „Nikdo pořádně neví, co se děje. Od Janova je slyšet střelbu. Místní Češi vyvěšují červeno modro bílé vlajky," zapsal Lill do kroniky města.

Boj v zajateckém táboře

Na několika místech došlo ke krátkým bojům. Například v Dolním Jiřetíně v zajatecké táboře č. 51. se střetli internovaní britští váleční zajatci se strážnými, kteří včas neutekli z lágru. Na místě zůstalo pět mrtvých z Kolumbus Kommanda. Byli to Gnr. Fred Duff ze Stamfordu, příslušník 95 Anti Tank Regimentu Royal Artillery, Jihoafričan Gnr. William Franklin Coleman, příslušník 3. Field Regimentu, Cpl. George W. B. Haugthon od 44. Royal Tank Regimentu. Dalším byl Pte. Percy E. Sanders z Londýna, příslušník The Green Howards Yorkshire Regimentu a Spr. Edward F. Wordley ze Sudbury, příslušník 7. Field sqn. Royal Engineers. Čtyři byli pohřbeni přímo v areálu zajateckého tábora, kde se později konal pietní akt. Pátý pak na místním hřbitově. Ostatky britských vojáků byly v dalších letech exhumovány a převezeny na hřbitov na Olšanech.

Německou stráží byl zastřelen také francouzský zajatec Henry Normand, když vztyčoval na těžní věž dolu Humbolt II československou vlajku.

Několik přestřelek

Také vojsko Rudé armády svedlo několik krátkých bojů. Několik mrtvých si vyžádala přestřelka u obce Křížatky. Další voják pak zahynul v Janově. Jeden příslušník Rudé armády padl v Dolním Jiřetíně, další pak při přestřelce nedaleko Obrnic.

Umírali také civilisté

V poslední den války na Mostecku umírali nejen vojáci, ale také civilisté. A to nejen při bombardování Mostu. V Komořanech byl zastřelen ustupujícími jednotkami SS Michal Tomka. V Lomu byl zase zastřelen František Sýkora. V nedalekých Libkovicích pak byli zastřeleni Alois Kužela a Viktor Bašus.

EDVARD D. BENEŠ
LUCIE KRÁLÍKOVÁ