Před půlstoletím vzniklo nové vinařské Mostecko, navázalo na středověkou tradici

Bylo 24. dubna 1967 a zaměstnanci Státního statku Most vysadili u vísky Chrámce první sazenice révy vinné. Tím začala obnova proslulých vinic na Mostecku, jejichž historie sahá až do éry Přemyslovců, ale skončila po 1. světové válce. Za úspěšným návratem k tradici stojí touha jednoho šéfa pohostit vlivné lidi něčím neobvyklým a vytrvalá snaha mladého inženýra, který přišel do pivařského Mostu pěstovat ovoce.

Na podzim 1966 ředitel statku František Juřík dostal nápad: vysázet vinici a vyrábět víno. Byl to pragmatický šéf. Potřeboval na stůl soudek fajnového vína pro „papaláše", aby statku zajistili víc dotací. Naštěstí měl někoho, kdo nezvyklý nápad dokázal realizovat a později z něj udělat místní fenomén, zemědělského inženýra a ovocnáře Ivana Váňu. „Zaradoval jsem se. Řekl jsem si, že jsem i vinař, a tak jsme vysadili na jaře 1967 dva hektary vinice a obnovili tak mostecké vinařství," vzpomíná jeho novodobý zakladatel Váňa. První vinice, která dodnes plodí, dostala jméno Anna, po jeho třetí dceři.

Před 80 lety si hostinští stěžovali, že se málo pije pivo

V roce 1970 ředitel statku odešel a s ním i schopní náměstkové. Nový šéf Bedřich Augst měl ale pro mladé vinařství pochopení. Chtěl další vinice. A tak Váňa se svým týmem sázel. V Chrámcích během krátké doby bylo 41 hektarů vinic a opět dostaly dívčí jména: Lucie, Kateřina, Vendula a Lenka, protože názvy bývalých vinic vinaři neznali.

V roce 1976 se vinice rozšířily do Mostu na vrch Špičák. O rok později, kdy vznikla desetihektarová vinice Barbora na výsypce povrchového uhelného lomu Hrabák v Čepirozích, se réva vinná stala rekultivační rostlinou. Na výsypce se poté objevily další vinice, Mariana a Libuše. „Spolupráce s mosteckými havíři byla výborná,“ říká Váňa.

Patnáct hektarů Zweigeltrebe

Vinařství zvolilo odrůdy vhodné pro Čechy: Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Tramín červený, Svatovavřinecké, Rulandské modré a Zweigeltrebe. Tuto odrůdu viděl Váňa prvně na zahradě u profesora Viléma Krause v roce 1970 v Lednici na Moravě. „Řekl mi, že tohle také musím pěstovat. Vysadil jsem patnáct hektarů Zweigeltrebe a to bylo naše štěstí. Je plodná a kvalitní,“ konstatuje Váňa.

Nedělní závod kočárků v Mostě vyhrála maminka Pavla Majorová

Vína začalo mostecké vinařství vyrábět v roce 1970. Sklepmistrem byl Josef Lisý, Váňův spolužák ze Střední ovocnicko-vinařské školy v Mělníce. I díky němu byla vína brzy kvalitní. Most tak měl kromě svého piva i svá vína včetně burčáku, který se lidé také naučili pít. Poté, co se s mnoha přáteli v Čechách a na Moravě podařilo vyřešit negativní vliv špatného ovzduší na vinice, začala vína dostávat řadu ocenění a byla i v prestižním Salonu vín ve Valticích.

Po sametové revoluci vzniklo privatizací České vinařství Chrámce, které má 72 hektarů vinic. Vyrábí i košer vína pro židovskou komunitu. Pijí je ale i běžní konzumenti, protože košer vína jsou kvalitní, hrozny se sklízejí i v listopadu. „Věřím, že vinice na Mostecku budou stále. Krášlí krajinu a přinášejí užitek,“ dodává Váňa.

V 60. letech minulého století skoro nikdo nevěděl, že réva vinná se pěstovala v Mostě od 12. Století. První záznam je z roku 1207, kdy mostečtí vinaři platili desátek klášteru v Oseku. V roce 1290 se prodal dvůr na vrchu Ressl i s vinicí. V 15. století bylo v Mostě 500 mužů členy vinařského cechu (dnes je jich v celých Čechách stovka). Vína se vyvážela i do Saska. V roce 1654 bylo v Mostě 180 hektarů vinic. Mostecké vinařství se obnovilo i po třicetileté válce, ale zaniklo po 1. světové válce, po které se réva udržela jen v zahrádkách u domů. 

Exekuce za čtyři miliardy! Na Mostecku má potíže každý pátý dospělý